Je několik věcí, kterými se mořská akvaristika odlišuje od té sladkovodní. Jednou z nich je nutnost doplňování odpařené vody. Zatímco ve sladkovodním akváriu řešíme doplnění odparu maximálně z estetického hlediska (poloprázdné akvárium prostě nevypadá dobře) tak v mořské akvaristice je to zcela zásadní nutnost, na které doslova závisí zdraví a život chovaných živočichů.
Pokud jste četli 4. dílný seriál o chemismu vody v mořské akvaristice, tak víte, že jedním ze základních parametrů, které musíme jako akvaristé udržovat stabilní je salinita. Jedná se o množství rozpuštěných solí ve vodě. A právě v ní vězí důvod pro dopňování odparu.
Pokud nemáte akvárium hermeticky uzavřené, tak vždy dochází k odpařování vody – H2O, zatímco soli v akváriu zůstávají. Tímto procesem se salinita zvyšuje – jinak řečeno zvyšuje se hustota mořské vody. Množství odpařené vody závisí na více faktorech, jako je teplota vody, teplota okolí, pohyb hladiny, celková plocha hladiny apod.
Ať už je to jakkoliv – bez doplňování odpařené vody se mořské akvárium neobejde. Obzvláště v letních měsících se může její množství více než zdvojnásobit.
Jen pro jistotu
je nutné zmínit, že odpařená voda se doplňuje vždy a výhradně RO/DI vodou. Nikdy namíchanou mořskou vodou – důvod by měl být zřejmý – sůl nám v akváriu zůstala, doplníme tedy pouze H2O. Pokud bychom doplnili namíchanou mořskou vodu – salinita ještě více vzroste. Možná si říkáte, proč to zmiňuji, vždyť je to jasné… pro jistotu.
Pojďme se tedy podívat na to jaké máme v doplňování odparu možnosti.
Ručně stručně aneb kyblíček po kyblíčku
Asi tušíte, že se jedná o nejpracnější a také proti blbosti nejméně odolnou metodu – zapomínáme všichni, co si budeme… Často se využívá u nano akvárií. Není to nic moc pohodlné, ale dá se to.
Na skle si uděláte rysku kam má sahat hladina vody a každý den – v létě i vícekrát – musíte vodu ručně dolít. Problém nastává ve chvíli, kdy pojedete na dovolenou a několik dní nemá kdo vodu doplnit. Částečně může odpařování vody zabránit krycí sklo, ale to má zase za následek větší zahřívání se akvária, které je také nežádoucí.
Musím zde zmínit, že právě doplňování odparu a chlazení v letních měsících jsou největší výzvou pro malá mořské akvária. Neznamená to, že se nedají řešit, ale když se odpaří litr vody z 300l nádrže, tak to tolik nevadí, jako když se odpaří litr vody z 12l nano akvária.
Voda teče z kopečka
Pro zautomatizování doplňování odparu můžeme využít gravitace. Pro menší nádrže se dá využít PET láhve, kdy si do vršku uděláte díru a láhev upevníte dnem vzhůru tak, aby vršek byl kousek pod hladinou – ve chvíli, kdy se sníží hladina, tak voda z lahve vyteče a doplní tak vypařenou H2O.
Druhou, sofistikovanější možností je umístění nádrže s RO/DI vodou nad hlavní akvárium – případně nad úrověň sumpu. Do spodní nádrže stačí již jen umístit ventil s plovákem – podobně jako ve WC nádržce na vodu a propojit jej hadičkou s horní nadrží. Ve chvíli kdy se plovák vlivem poklesu hladiny dostane níže, ventil se otevře a odpařená voda steče z horní nádrže do spodní. Je to vcelku jednoduché a funkční řešení (ostatně např. Red Sea akvária mají takto doplňování odparu řešené).
Co se týká údržby, je nutné pravidelně plovák čistit a přesvědčit se, že není ucpaný. Rovněž je dobré čas od času profouknout hadičku vedoucí do nádrže s RO/DI vodou.
Doplnění přímo z RO/DI systému
Pokud patříte ke šťastlivcům, kteří mají blízko akvária vodovodní potrubí, je možné na ventil s plovákem napojit přímo RO/DI systém. Při snížené hladině se ventil otevře a tlak vody nám doplní RO/DI vodu přímo z řádu. Opět princip je v podstatě totožný tomu ve WC nádržce.
Doplňování vody do kopečka
Zatímco větru a dešti poručit neumíme, tak donutit vodu téct do kopečka donutit můžeme. Stačí k tomu čerpadlo a senzor, který nám řekne kdy je potřeba vodu přečerpat.
Na tomto principu fungují komerčně vyráběné osmolátory – systémy pro doplnění odparu. Využívá se buď plovákový, nebo optický senzor, který se na základě poklesu hladiny sepne a připojené čerpadlo přečerpá z nádrže s RO/DI vodou potřebné množství do sumpu, nebo hlavní nádrže. Výhodou tohoto systému je, že můžete mít nádrž s RO/DI vodou umístěnu vedle akvária, nebo ve skříňce vedle sumpu a může to být v podstatě jakýkoliv kanystr, nebo jiná vhodná nádoba. Důležité je, aby čerpadlo bylo níže než vyústění hadice, která vodu přečerpává. Pokud by to tak nebylo, přečerpá se vám všechna voda i když se čerpadlo vypne. A to nechcete.
Důvody a způsoby pro doplňování vody jsme si tedy popsali a na závěr pro vás mám návod, jak si takové automatické doplňování odparu za pomoci čerpadla a plovákového spínače vyrobit doma. Princip je velmi jednoduchý a sestavení ATO (Automatic Top Off) zvládne každý domácí kutil.
DIY doplňování odparu za pomocí čerpadla
Co budeme potřebovat
- Plovákový spínač – nejlépe 2ks, kdy druhý funguje jako pojistka – je možné využít i optické čidlo
- Čerpadlo – já používám 12V dc ponorné čerpadlo s výkonem 600l / hod – dá se sehnat na ebay, případně v eshopech s potřebami pro karavany
- Hadici s vnitřním průměrem 9-10mm (v případě jiného čerpadla může být průměr jiný)
- 6-12V zdroj
- Desku Hobby color, nebo jiný materiál na výrobu držáku
- Kanystr, nebo jinou nádobu na vodu
- dvoulinku, konektory, čokoládu, izolační pásku, pájku apod… prostě potřeby pro základní bastlení
Postup výroby
Jak můžete vidět na schématu výše, není to nic složitého. Nejlepší je si vše rozložit na stole, zkušebně zapojit, třeba pomocí čokolády a vyzkoušet funkci.
- Plováky se vzájemně propojí jedním z kabelů.
- Další kabel plováku propojíte jeden se zdrojem (první plovák), druhý s čerpadlem (druhý plovák)
- Nakonec se propojí zbývající kabel čerpadla s konektorem vedoucím do zdroje.
- V podstatě musí vzniknout okruh zakončený konektorem, který se připojí do zdroje
Plovákový spínač můžeme použít jen jeden, ale já mám rád věci nějak pojištěny a vzhledem k tomu, že plovákový spínač je v kontaktu s mořskou vodou, tak se může stát (a stane se docela často), že se zanese mezera mezi plovákem a středovým kolíkem. To má za následek zaseknutí plováku. Pokud se to stane, tak nám situaci zachrání druhý spínač, který umístíme o něco výše, aby nebyl v kontaktu s vodou. V každém případě je dobré spínače pravidelně čistit a zkoušet jejich funkci.
Na fotografiích níže jsou detaily držáku na plováku, který jsem si vyrobil. Je jasné, že si jej můžete přizpůsobit svým potřebám. Obzvláště uchycení plováků se bude u každého trochu lišit, ale snad vám fotografie pomohou, případně vás inspirují.
Na kolik to celé vyjde
- Plováky – CZ – 70 Kč / eBay 30 Kč / ks
- Čerpadlo – CZ – okolo 300Kč / eBay 150-200 Kč
- Zdroj – 12V 2A – cca 150-200 Kč
- Hadice – podle délky a průměru – 1m cca 40Kč
- Materiál na držák – měl jsem doma, ale řekněme 50 Kč
- bastlení a drobnosti kolem řekněme 50 – 100 Kč
Celkově se tedy dostaneme na cenu okolo 500 – 600 Kč s výkonným čerpadlem a dvěma spínači. Při ceně nejlevnějších komerčních výrobků okolo 1500 – 2500 to je docela příjemná úspora, kterou můžete investovat do korálů, nebo ryb.
Pojistka pojistky
Pokud by se vám zdálo, že i pojistka v podobě druhého plováku není dostatečná, je možné ještě zapojit do hry spínací hodiny. Pokud použijete digitální spínací hodiny, které je možné nastavit po minutě, potom si můžete nastavit, že čerpadlo poběží např. 2x denně a max jednu minutu. Tím budete mít ve hře 3 pojistku. Pokud by se zasekl i druhý plovákový spínač, potom vám čerpadlo přečerpá do nádrže max. množství vody, které je schopno přečerpat za minutu.
Je nutné dobře počítat, protože např. čerpadlo, které uvádím výše, přečerpá při napájení na 12V za minutu 10l vody. Pokud je to pro vás mnoho, je možné použít slabší zdroj, případně pořídit slabší čerpadlo.
Pár dobrých rad na závěr
- Čistěte pravidelně plováky, čistěte pravidelně plováky – toto se nedá dostatečně zdůraznit. Pár sekund kontroly jejich funkce a pravidelné odstranění usazenin soli může zabránit katastrofě v podobě přečerpání velkého množství RO/DI vody do nádrže.
- Vyústění hadice, která vede od čerpadla mějte dostatečně vysoko nad hladinou – nesmí se dostat pod hladinu vody, jinak by vám za určitých okolností mohla zpětným tahem přečerpat vodu z akvária do nádrže na RO/DI vodu.
- Čerpadlo je potřeba mít pod úrovní vyústění hadice, kterou se přečerpává voda, jinak by vám voda vytekla do akvária samospádem
- Jako každou jinou elektroniku je dobré mít pojistku pro případ vypnutí elektriky. Tedy připojení na nějakou baterii, která zaručí chod do obnovené dodávky elektřiny.
- Pravidelně měřte salinitu a kalibrujte refraktometr. Pro vaše miláčky je důležitá stabilita vody.
Snad vám dnešní článek byl k užitku, budu rád za jakoukoliv zpětnou vazbu a zkušenost od vás. Osobně mám doplňování odparu řešeno tak, jak jsem popsal výše a funguje mi bez problémů. Na 350l akvárium mám 20l kanystr, který doplňuji v zimě cca 1x za 10 dnů v létě potom cca jednou tak častěji.
Na závěr trochu ekologie, vzhledem k tomu, že při výrobě RO/DI vody vzniká celkem dost vody odpadní, zvažte, zda není možné ji využít jinak, než prohnat kanalizací. Osobně se snažím – ač ne vždy – vodu zachytávat a využívat na zalévání záhonů kolem našeho paneláku, z čehož mají sousedky okopávající záhonky nemalou radost a já dobrý pocit.
Tak ať vám to doplňuje!
Dobrý den a děkuji za článek.
Desky HobbyColor se mi při stavbě držáku moc neosvědčily, ale využil jsem firemní 3D tiskárny, kdy jsem si navrhnul vlastní dvouúrovňový model, viz https://www.prusaprinters.org/cs/prints/43713-drzak-hladinovych-spinacu-pro-ato
Pro čerpání jsem využil malé čerpadlo (3-6V, 100-120 l/hod) s USB napájením a 15 l plastový kanystr na RO/DI vodu, která mi tak vydrží cca 6-7 dnů. Zpravidla doplňuji dříve, aby čerpadlo nenasávalo i vzduch a nepoškodilo se.
Díky moc za zpětnou vazbu a návod na 3D tisk. Naprosto souhlasím, že 3D tisk je lepší než hobbyColor. Jen je potřeba dát pozor na materiál, aby byl vhodný do mořské vody. Mohu se zeptat, jaké čerpadlo, jste použil? Díky, Martin
Čerpadlo: https://www.gme.cz/cerpadlo-mini-ultra-tiche-dc-3-6v-120-l-h
Držák: filament PETG – chtěl jsem vyloučit použití lepidel ve styku s mořskou vodou.
Děkuji za odkaz. PETG by mělo být pro moře v pohodě. Jinak s tím čerpadlem, poslední dobou přemýšlím nad čímkoliv kovovým v akváriu – jako možným zdrojem kontaminace těžkými kovy. Tato čerpadla – jako i to, které jsem použil já – mají kovové osy, což teoreticky může působit problém – obzvláště, když začnou korodovat. Zatím jsem ale nenašel náhradu s keramickou osou.