V rámci filtračních systémů má redukce živin (dusíkatých látek a fosforečnanů) asi největší podíl. Kromě dobře fungující biologické filtrace, o které jsme si něco pověděli v minulém díle, může být velmi vydatným pomocníkem řasový filtr nebo refugium. Přiznám se hned v úvodu, že jsem jejich velkým zastáncem, a to z mnoha důvodů, o kterých si dnes něco řekneme.
Refugium je prostor ve filtraci, kde protéká voda a regulovaně roste makro řasa.
Bojovat proti řase řasou
Řasy jsou přirozenou součástí každého korálového útesu a vodního ekosystému vůbec. Pro jejich růst jsou důležité živiny a světlo – tedy podobné podmínky jako pro korálnatce. Je tedy otázkou vhodných podmínek, kdo v boji o živiny vyhraje a bude prosperovat. Problémy s řasami často vznikají při vyšších hodnotách živin, a to z toho důvodu, že rostou rychleji a dokáží tak snáze získat převahu. Tedy obecně se dá říci, že pro nás akvaristy jsou řasy nechtěné a nevítané. Celá filozofie řasových filtrů však spočívá v tom, že si uděláme z nepřítele kamaráda a řízeně využijeme jeho potenciálu k dosažení našeho cíle.
Tím se dostáváme k principu řasových filtrů, do kterých se řadí řasové reaktory, refugia nebo tzv. algae scrubber filtry. Jak již bylo řečeno, hlavní funkcí řasových filtrů je redukce fosforečnanů a dusíkatých látek. Sekundární potom může být mechanická filtrace (odebírání detritu a nečistot spolu s odebíráním řasy) a dále slouží jako velmi příznivé prostředí pro růst mikrofauny.
Princip řasových filtrů je v zásadě jednoduchý. Potřebujete prostor, kde bude růst řasa, okolo proudící vodu a vhodné světlo. V závislosti na možnostech potom můžete mít ve filtračním systému buď řasový reaktor, nebo refugium, nebo zmíněný algae scrubber, tak si o nich něco povíme.
Řasový reaktor
Řasový reaktor je vlastně válec (podobně jako fludní filtr, Ca reaktor apod.) ve kterém je umístěna makro řasa. Uvnitř válce, nebo okolo něj je potom zdroj světla, které zajišťuje dostatečné prosvětlení prostoru uvnitř. Pomocí čerpadla do válce přivádíme vodu a díky růstu řasy jsou z ní odebírány živiny. Řasový reaktor má tu výhodu, že nám může ušetřit místo ve filtraci. Na druhou stranu, má omezený prostor pro růst řas.
Refugium
Princip je stejný, jen řasa je umístěna přímo v sumpu, případně v přidruženém akváriu / nádobě. Světlo je většinou umístěno nad nádrží s makro řasou, případně je možné zakoupit i světla určená pro svícení pod vodou, což nám opět umožní efektivní prosvětlení celého prostoru vyhrazeného pro růst řas. Refugium se většinou umísťuje jako druhá jednotka ve filtraci, a to za mechanickou filtraci. Někteří akvaristé nemají mechanickou filtraci vůbec a využívají hmoty makro řasy k zachycení detritu a nečistot z přepadu. Je to možné, ale počítejte s tím, že je potřeba sump více čistit a řasu pravidelně probírat, jinak se organické části začnou rozkládat a refugium se tak stane zdrojem dusičnanů a fosforečnanů, namísto jejich regulátorem.
Je třeba zmínit, že refugium se nerovná automaticky řasový filtr. V refugiu je možné mít také živé kameny, DSB, nebo dokonce i koráli. Je to vlastně prostor pro podporu života, mimo hlavní nádrž. Tuto definici jsem si vymyslel, třeba někdo přijdete na lepší 🙂 .
Algae scrubber (česky něco jako škrabátko na řasu)
Tento druh filtru funguje na stejném principu, ale s tím rozdílem, že k redukci živin se nevyužívají makro řasy, ale řasy, které pod silným osvětlením začnou přirozeně růst. Funguje to tak, že v uzavřeném prostoru je plastová mřížka na kterou svítí světlo a stéká po ní voda. Díky světlu na mřížce roste řasa. Mřížku je nutné pravidelně čistit – oškrábat, proto algae scrubber (nenašel jsem české označení).
Druhy řas
Pokud se bavíme o refugiu, nebo řasovém reaktoru, tak jako médium používají tzv. makro řasy. Chtělo by se říci, že jsou to mořské rostliny, ale ač tak mohou někdy vypadat, jedná se opravdu o řasy. Představíme si tedy ty u nás nejpoužívanější.
Chaetomorpha, neboli drátěnka
Řekl bych, že je jednoznačně nejznámější řasou a docela zaslouženě. Při dobrém světle velmi rychle roste, má dobrou strukturu pro zajištění proudění vody skrze celou masu a také se dobře redukuje. Její dobrou vlastností je i to, že se nemnoží pohlavně, tedy nestane se vám, že se najednou objeví v hlavní nádrži – což je u dalších makro řas stát může.
Nepříjemnou vlastností může být její zamotávání se do čerpadel, které jsou v jejím dosahu. Dá se řešit například přepážkou z molitanu, nebo přepadovým hřebenem.
Caulerpa
Česky Lazucha. Zahrnuje více druhů, nejznámější jsou Caulerpa Prolifera a Caulerpa lentillifera. Prolifera má dlouhé úzké listy, zatímco lentillifera má na stonku hrozny kuliček – proto se jí říká anglicky grape caulerpa (hroznová caulerpa). Jsou to vcelku esteticky vyhlížející řasy, což je dělá ideálními kandidáty do nádrží, které mají i dobře vypadat – například do nádrží s mořskými koníky.
Využití caulerpy v refugiu má však i svou stinnou stránku. Na rozdíl od chaetomorphy se totiž lazuchy rozmnožují pohlavně a díky spórám se mohou dostat i do hlavní nádrže, kde rostou přichyceni na kamenech. K pohlavnímu množení dochází tak, že Lazucha postupně zbělá a rozpadne se, což nejen zamoří nádrž spórami, ale také uvolní zpět dusičnany a fosforečnany, které do sebe nasbírala. Dá se tomu zabránit např. použitím UV lampy zapojené k návratovému čerpadlu, ale zde už musíte zvažovat více aspektů. Minimalizovat tento způsob množení se dá i tím, že budete svítit 24/7 a pravidelně řasu odebírat, takže bude mít stále dostatek prostoru i světla.
Osobně lazuchu v refugiu nepoužívám, měl jsem ji v jedné staré nádrži a těžko jsem se jí zbavoval. Nicméně vím, že někteří ji s úspěchem pěstují a problémy nemají.
Caulerpa prolifera. Foto © Václav Husa
Některé Lazuchy se v určitých kuchyních používají na jídlo.
Makro řasa může být v akváriu i dekorativním prvkem, jako např. Caulerpa lentillifera na pozadí této nádrže. foto © Václav Husa
Ulva – Ulvophyceae – porostovky
Jedná se o třídu zelených řas, které vypadají trochu jako salát. Rostou velmi rychle a podobně jako Caulerpa se pomocí spór mohou dostat do hlavní nádrže. Osobně neznám nikoho, kdo by je u nás používal, ale pokud ano – rád se s vámi seznámím a doplním text o vaše zkušenosti.
Řasa, jako velmi dobře regulovatelný způsob redukce živin.
Ač se to nezdá, tak řasové filtry jsou velmi dobře regulovatelné jednotky filtrace. Pomocí testů na NO3 a PO4 zjistíte aktuální hodnoty a nastavíte si filtr podle toho, zda chcete snížit, nebo zvýšit živiny v nádrži. Pro lepší přehlednost jsem udělal schéma níže.
K dispozici máte tyto nástroje: dobu svícení, intenzitu osvětlení a množství řas v refugiu. Pokud například potřebujete snížit živiny, tak prodloužíte dobu svícení, případně intenzitu osvětlení (pozor ať si řasu nespálíte, všeho moc škodí). Nebo pokud máte dostatečný prostor, tak necháte řasu více rozrůst místo pravidelného odebírání. Naopak, pokud je filtr příliš efektivní, tak stačí svítit jen pár hodin, nebo odebrat větší množství řasy. Samozřejmě jednotlivé „nástroje“ na vyladění filtru je možné libovolně kombinovat.
Vhodné světlo
Pro růst řas v refugiu můžete v zásadě použít jakékoliv světlo, které je dostatečně výkonné. Pokud chcete pro řasy vytvořit co nejlepší prostředí, potom jsou v prodeji speciální světla s barevným spektrem vhodným pro růst rostlin / řas, které mají převažující podíl červené vlnové délky. Pokud budete mít osvětlení s LED technologií, získáte často možnost snížení, či zvýšení intenzity, což pomůže v nastavení ideálních podmínek.
Pokud jde o dobu svícení, tak se odvíjí od potřeby redukce živin. Pokud však nesvítíte 24 hodin denně, doporučuje se světlo nastavit na noční hodiny, kdy nesvítí hlavní světlo nad nádrží. Využijete tak další výhodu řasového filtru a tou je minimalizace výkyvů Ph v průběhu noci.
Kde řasu získat
V našich končinách naneštěstí není úplně rozšířený prodej „sterilních“ řas, které jsou pěstovány jen pro potřebu prodeje a tedy ve specializovaných nádržích. Riziko zavlečení si nechtěných hostů v podobě různých červů, skelných sasanek, ploštěnek apod. je velké, proto pokud si pořizujete řasu od jiného akvaristy, doporučuji se velmi dobře seznámit se stavem jeho nádrže a před vložením řasy do sumpu ji velmi dobře prohlédnout.
Pár slov na závěr
Jak můžete vidět, řasový filtr je dobře využitelné a funkční řešení pro redukci živin. Růst řas však ovlivňuje nejen živiny. Je nutné si uvědomit, že přítomnost a prosperita zelených řas může mít za následek redukci i jiných látek, jako např. železo, molybden, mangan. Tyto prvky nahradíte při pravidelné výměně vody, nebo např. Triton metoda, která je celá postavená okolo funkčního refugia, obsahuje zvýšené množství těchto prvků.
Vzhledem k efektivitě řasových filtrů je potřeba být opatrný při kombinaci s jinými metodami na redukci živin, jako je např. dávkování uhlíku, nebo GFO. Důvodem je nebezpečí “vyhladovění nádrže”. Je důležité si uvědomit, že vše živé potřebuje živiny. Ve chvíli kdy filtrací odstraníte veškeré dusíkaté látky a fosforečnany, tak nebude růst ani řasa, ani nebude fungovat dávkování uhlíku – které pro svoji funkci potřebuje PO4 a nebudou prosperovat ani korálnatci. Je tedy potřeba používat metody redukce živin s rozmyslem a vyladit systém tak, aby všichni měli to, co k životu potřebují.
Nezapomeňte také na údržbu a řasu pravidelně odebírejte, aby stále měla prostor k růstu a voda mohla volně proudit. Nejen, že tím podpoříte funkci filtru, ale také zabráníte uhnívání řasy v neprosvětlených místech a tím navýšení živin jejich rozpadem.
Na závěr zmíním velkou výhodu refugia a tou je bezpečné prostředí pro růst populace isopodů, amphipodů a dalších breberek, které jsou pro mořské akvárium velmi prospěšnými obyvateli a vítaným zpestřením rybího jídelníčku.
Jak jsem řekl v úvodu, jsem velkým zastáncem řasových filtrů, protože mi přijdou přirozené a funkční. Pokud máte jiné zkušenosti, nebo máte pocit, že jsem na něco důležitého zapomněl, budu rád za komentář buď zde na webu, nebo na facebooku.
Pokud vám web nějak pomáhá, můžete mě také podpořit na patreonu, kam dávám pravidelně další informace ze zákulisí a také informace, které se do článků nevlezou.
Přeji krásné, prosolené dny!
