V minulých dílech jsme si řekli něco o způsobech a možnostech mechanické, biologické a chemické filtrace. V dnešní části si představíme použití UV lampy a ozonu v mořské akvaristice. Jsou to technologie, které úplně nepasovaly do předešlého rozdělení. Proto jsem jim vyhradil speciální díl. Jejich použití je již spíše pro pokročilejší akvaristy, a to z toho důvodu, že vyžadují určitou znalost a zkušenost pro jejich použití. Kromě toho pro začínajícího akvaristu, který si mořské hobby teprve osahává, je lepší filtraci spíše nepřekombinovat… i když… to asi platí obecně. Tak konec řečí a pojďme si o nich něco říct.

UV lampa

Jinak také nazývána UV sterilizátor dělá přesně to, co oba její názvy říkají – svítí a sterilizuje. Je to vlastně výbojka, která je schovaná v neprůhledném pouzdře (to je důležité, aby světlo UV záření svítilo jen tam, kde má), kterým protéká voda. Výbojka má světelné spektrum o vlnové délce mezi 280 – 200nm, které se označuje jako UV-C. Tento typ záření má neblahé účinky na buněčné organismy, protože poškozuje jejich DNA. Organismus tak následně umírá, nebo je nenávratně poškozen jeho reprodukční proces – tedy je sterilizován. Této vlastnosti UV-C záření potom využíváme v akvaristice pro eliminaci bakterií, parazitů, řas apod.

S čím nám dokáže pomoci

  • Omezení růstu rychle se množících řas na skle a v nádrži
  • Pomůže při bakteriálním zákalu, pročistí vodu
  • Používá se jako podpůrný prostředek při boji s dinoflageláty a sinicemi
  • Jako prevence a pro boj proti parazitnímu onemocnění ryb
  • Ideální pro karanténní nádrže, případně jako určitá náhrada za karanténní nádrž (i když ji nedokáže plně nahradit)
dinoflagelaty
V boji proti DINO může být UV lampa velmi dobrým pomocníkem.

Výběr UV lampy

UV sterilizátor se umísťuje ve filtraci nejčastěji za výtlačné čerpadlo. Případně je možné pro UV lampu vytvořit vlastní okruh, a to za ostatními částmi filtrace. Pro správný výběr UV lampy je potřeba zvážit několik aspektů.

Velikost nádrže

Množství vody v systému ovlivňuje výkon a velikost UV lampy. Je tedy potřeba se podívat na popis produktu a zjistit, pro jak velkou nádrž jej výrobce doporučuje. Platí zde pravidlo, že je lepší koupit výkonnější lampu na menší akvárium než naopak. Pokud koupíme slabou UV lampu na akvárium větší, než pro jaké je určena, potom nikdy nedosáhneme dostatečného výkonu.  

Nastavení s ohledem na požadovaný výsledek

Dalším aspektem pro výběr, respektive nastavení UV lampy je, zda je naším cílem eliminace řas a bakterií – tedy rychle se množících buněčných organismů, nebo zda UV lampu budeme používat pro prevenci, či eliminaci pomaleji se množících organismů, jako jsou například parazité (nejčastěji krupička). Každá lampa má uvedený doporučený průtok pro každou z těchto situací. Platí pravidlo, že pro rychle se množící organismy (sinice, DINO, řasy apod.) se nastavuje podstatně rychlejší průtok než pro parazitické organismy, kteří musejí být vystaveni UV záření po delší dobu (respektive jejich zárodky, které se dostanou do vodního sloupce).

Limity a použití

UV lampa je výborný pomocník proti nechtěným organismům v nádrži, ale je dobré rozumět tomu, že není všemocná. Její největší slabina vychází z její konstrukce – buněčný organismus musí projít lampou, aby byl UV záření vystaven. Tedy UV lampa nebude mít žádný vliv na již přisedlé řasy, sinice, dinoflageláty ani na parazity, kteří již jsou na rybách uchycení.

Funguje tedy výborně spíše jako prevence a podpůrný prostředek. Výborných výsledků dosahuje např. při jejím použití proti těm druhům dinoflagelátů (ano je jich spousta druhů), kteří se při zhasnutém světle pouštění a dostanou se do vodního sloupce – tím do filtrace a do UV sterilizátoru. V tom případě dokáže UV lampa velmi efektivně pomoci. Také se využívá její potenciál tím, že nechtěné řasy a bakterie pravidelně ofukujeme z útesu (spolu s odsáváním) – tím se opět dostanou organismy do UV lampy a může dojít ke snížení zamoření.

Acanthurus -leucosternon bodlok krupička
Některé ryby jsou známé pro svoji náchylnost k parazitálním onemocněním, jako např. Acanthurus leucosternon. Rozšíření krupičky v nádrži může ohrozit i všechny ostatní ryby. Vyplatí se tedy nebezpečí nepodceňovat a takové ryby pořizovat jen do nádrží, kde nebudou ve stresu a pouze po důkladné karanténě, při které může hrát velkou roli právě UV lampa, případně i ozón.

Na co si dát pozor

Nevýhodou UV lampy může být její neselektivnost. Tedy, že neumí rozlišit dobré organismy od špatných. Vše, co jí projde, bude poškozeno. Na druhou stranu většina těch bakterií, které v akváriu máme rádi (nyní mám na mysli hlavně nitrifikační a denitrifikační bakterie) žijí přisedle na pevných podkladech. Do UV lampy se z větší části nedostanou. Je však dobré na toto nebezpečí myslet a ujistit se, že biologická filtrace funguje, jak má, a případně ji podpořit. Z výše zmíněných důvodů se také doporučuje UV lampu vypínat v době, kdy do akvária dávkujeme phytoplankton či zooplankton, nebo násadu nitrifikačních bakterií.

Při manipulaci si dejte pozor, abyste nevystavili váš zrak záření, mohli byste si jej poškodit.

UV sterilizátor je tedy mocný nástroj, který si dokáže poradit s problémy, které bychom jinak řešili jen těžko. Jestli je vhodný do vaší nádrže už záleží na vašem posouzení. Je spousta akvárií, které fungují na výbornou bez UV lampy a také spousta akvaristů, kteří na ni nedají dopustit.

Důležité je si pamatovat, že UV lampa – jako žádná jiná technologie – není všemocná a stále platí důležitost pravidelné údržby, hlídání stabilních hodnot živin v nádrži, dipování všech nových korálů a nákupu zdravých, karanténovaných ryb od ověřených prodejců. Tato podoba prevence nám může ušetřit spoustu problémů, které se potom těžko řeší.

Ozonizátor

Hned v úvodu se přiznám, že s ozónem v akvaristice nemám osobní zkušenost. Opírám se tedy o dostupné informace a konzultaci s některými akvaristy. Pokud máte k následujícímu textu nějaké doplnění, či upřesnění, budu rád, když mi napíšete.

Ozón je plyn, o kterém jsme asi všichni slyšeli v souvislosti s oteplováním planety a ozónovou dírou. Někteří si možná nechávají čistit ozónem klimatizaci v autě. V mořské akvaristice se ozón využívá zejména na projasnění vody.

Jedná se o velmi nestabilní plyn, který je těžší než vzduch, modře zbarvený a se specifickým zápachem. Chemicky je „podobný“ kyslíku – O2 až na to, že má na sobě o jeden kyslík navíc – tedy O3. Tento jeden kyslík navíc má na svědomí jeho nestabilitu a velkou oxidační schopnost. Jinak řečeno, stále se snaží rozpadnout zpět na O2. Nebudeme zabíhat do detailů, asi bych je ani neuměl správně vysvětlit. Pro nás je důležité, že díky chemické reakci dokáže ozón oxidovat organické látky ve vodě, což má velmi zřetelný efekt na čistotu – průzračnost vody. To má velký vliv nejen na vzhled nádrže a podání barev ryb a korálnatců, ale také na průchodnost světla vodním sloupcem.

Dalším pozitivním aspektem použití ozónu je redukce organických toxinů, které produkují korálnatci v rámci tzv. chemické války, kdy si brání svoje místo na útesu. Ozón dokáže také eliminovat nežádoucí pachy. 

Na co si dát pozor

Použití ozónu skýtá i nějaká nebezpečí. Na prvním místě, je to nebezpečný plyn, který rozhodně nepatří ve zvýšeném množství do vaší domácnosti. Při jeho použití je tedy důležité zajistit, aby plyn vytvořený ozonizátorem neunikal nikam do okolí. Únik ozónu, či jeho předávkování můžete snadno poznat, a to podle jeho typického zápachu.

Nebezpečí se skrývá také v možnosti předávkování nádrže ozónem, proto je důležité správně vyladit nastavení ozonizátoru s ohledem na danou nádrž. Rozhodně je vhodné se držet doporučení výrobce, případně se poradit s někým zkušeným, který vám s nastavením může pomoci. 

Nadměrné dávkování ozónu může mít negativní vliv na výkon odpěňovače. Obecně se doporučuje rozmezí cca 0,01-0,03 mg na litr vody protékající odpěňovačem. 

Je ozón vhodný pro vaši nádrž?

Hlavním přínosem využití ozónu v akvaristice je odstranění zabarvení vody a redukce toxinů ve vodě. Když se podíváte na předchozí kapitolu o chemické filtraci, tak zjistíte, že oba tyto problémy dokáže obstojně vyřešit pravidelné použití aktivního uhlí. A za zlomek ceny ozonizátoru. Neříkám, že výkonově to bude to samé, pro velké nádrže, kde je důležitá průzračnost vody s ohledem na světlo i estetiku, může dávat použití ozónu větší smysl. Také efektivita aktivního uhlí rychle klesá, a tedy za několik týdnů může být voda znovu zabarvená – což se vám s ozónem nestane, protože jeho efekt při správním nastavení nekolísá.

Mořské akvárium, pohled z boku

Žluté zabarvení vody má vliv nejen na propustnost světla, ale také na barevné podání korálů. Největší rozdíl poznáte u hlubokých nádrží, nebo při pohledu z boku. Pro odstranění žlutého zabarvení se dá použít aktivní uhlí, nebo také ozón.

14 poznatků k použití ozónu

Vzhledem k tomu, že s ozónem nemám osobní zkušenost, požádal jsem o svolení použít část obsahu, který publikovala americká Bulk Reef Supply na youtube. Svolení jsem dostal a níže si tedy můžete přečíst 14 vybraných benefitů, chybných domněnek, doporučení a upozornění na základě jejich zkušeností. Pokud vám nevadí angličtina, na konci článku přikládám i původní video.

Následující text není překladem videa, ale spíše jsem se nechal inspirovat tím, co v BRS dali dohromady a sepsal poznámky a z nich udělal následujících 14 bodů.

1. Průzračná voda jako hlavní použití

Jak jsem již psal výše, odstranění žlutého zabarvení vody dosáhnete pravidelných použitím aktivního uhlí. Použití ozónu má tu výhodu, že čistota vody nekolísá (jako je tomu po vyčerpání aktivního uhlí), křišťálovou vodu tedy budete mít stále. Žluté zabarvení vody nejlépe poznáte tak, že vypnete světla a podíváte se do nádrže z bočního pohledu. 

2. prostupnost světla – využití PAR

Podle testů BRS je rozdíl v prostupnosti světla (a tedy využití PAR pro korálnatce) mezi vodou před a po pročištění až 30%. Snížení prostupnosti má tedy vliv jak na spotřebu energie díky vyšším nárokům osvětlení, ale také fluktuace mezi čistou a zabarvenou vodou může vést k nestabilnímu prostředí a odrazit se na zdraví korálnatců. 

3. Snížení zápachu

Organické procesy, které probíhají v nádrži, mohou mít za následek specifický zápach, obzvláště v uzavřených prostorech filtrace apod. Díky působení ozónu je možné tento zápach eliminovat. Opět, podobného efektu můžeme dosáhnout při použití aktivního uhlí.

4. snížení množství toxinů vylučovaných korálnatci

Koráli neustále vedou svoji chemickou válku o místo na útesu. Vylučované toxiny mají za úkol udělat prostor pro další růst. Zatímco v moři jsou toxiny snadno odstraněny masou vody, v akváriu jsou podmínky mnohem stísněnější. Opět je možné použít aktivní uhlí k absorbci toxinů, nebo právě oźon.

5. Rozdíl mezi ozónem a aktivním uhlím

Jak jste si všimli, tak aktivní uhlí a ozón mají mnoho společného, pokud jde o benefity jejich použití. Rozdíl je ve způsobu jakým fungují. Aktivní uhlí je absorbent, který látky natáhne do sebe a uloží. Následně jsou z nádrže odstraněny při výměně média. Oproti tomu ozón v nádrži tyto látky oxiduje a rozloží. Což může mít – při nadměrném použití ozónu – i nežádoucí účinky v podobě příliš oxidačního prostředí. Dalším rozdílem je fluktuace působení aktivního uhlí. Oproti konstantnímu působení ozónu. Na druhou stranu ozón vyžaduje více vybavení, nastavování a také hlídání jeho množství v nádrži a tedy nebezpečí odpálení celé nádrže díky nesprávnému nastavení, nebo funkce některé z částí systému.  

6. Mýtus – Ozon sterilizuje vodu v nádrži

Je to pravděpodobně nejčastější mýtus, pokud jde o použití ozónu. Zdrojem této dezinformace může být využití ozónu při importech ryb, kde se však používají naprosto odlišné koncentrace, které není možné v nádrži použít. Pokud tedy chcete technologii na sterilizaci vody, potom si kupte UV lampu. Ozón, v akvarijních podmínkách, tuto funkci neplní.

7. odstranění vlhkosti vzduchu

Při využití ozónu BRS doporučuje odvlhčení vzduchu proudícího do ozonizátoru. Výhodou je nejen prodloužení životnosti ozonizátoru, ale také vyšší produkce ozónu.

8. Dokáže ozón zvednout PH?

Ozón nemá vliv na množství CO2 v nádrži tedy ani na PH.

9. Vliv ozónu na výkon odpěňovače

Věří se, že ozón dokáže zvýšit výkon odpěňovače. Zkušenosti jsou však opačné. Při přílišném dávkování ozónu se výkon odpěňovače sníží, je tedy důležité vyladit množství ozónu v systému.

Nejlepším řešením je použití ozónu spolu se sekundárním odpěňovačem, který bude pro ozón vyhrazený. Tím se vyhnete nebezpečí omezení funkce hlavního odpěňovače. Pro tyto účely stačí menší, levný skimmer, který bude nastaven jen na napěnění vody – tedy nebude šlehat pěnu až do sběrné nádoby.

Pokud teprve plánujete nádrž a víte, že budete ozón používat, potom se pohlídněte po odpěňovači, který je na připojený ozónu již vybavený, Takový odpěňovač je vybavený separátním nasáváním vzduchu z ozonizátoru a celý systém se tak dá lépe vyladit.

10. Použití ozónového reaktoru

Většinou pro reakci ozónu s vodou využíváme odpěňovač. Nicméně existují i reaktory přímo pro ozón určené.

11. Věnujte čas nastavení správného množství ozónu

Pro kontrolu dávkování ozónu se využívá ORP sonda, která reguluje jeho přívod do nádrže. Mnohem lepší je však vyladit tvorbu ozónu na takovou úroveň, která se obejde bez častého zapínání a vypínání. Hlavní výhodou je, že máte konstantní přísun ozónu a i v případě, že se ORP sonda, nebo ovládání pokazí, nebude to okamžitá katastrofa.

12. Využití aktivního uhlí při dávkování ozónu 

Může se stát, že ozón bude unikat přes poklop odpěňovače do ovzduší, což poznáte podle typického zápachu připomínajícího letní bouřku. Dá se tomu zabránit tím, že na vrchní část skimmeru přidáte nádobu s aktivním uhlím, přes který vzduch profiltrujete. Podobně se dá využít aktivní uhlí i ve výpusti odpěňovače a tím zachytit případný ozón proudící do nádrže. Je nutno zmínit, že smočené aktivní uhlí již nepohlcuje O3 tak efektivně. Tedy i při použití na vrchní části skimmeru je vhodné kontrolovat, že není uhlí navhlé.

13. ORP kontroler – použití a kalibrace

Oxidačně redukční potenciál (ORP), je hodnota, která ukazuje přítomnost oxidačních a redukčních látek ve vodě. Pokud používáme ozón, bude růst hodnota oxidačních látek a je tedy nutné ORP monitorovat. Správné množství ozónu tedy vždy musí být kontrolováno ORP sondou. S tím souvisí nutnost časté kalibrace ORP sondy. Je také vhodné, když má systém kontroly nějaký alarm, který vás upozorní, když něco neběží, jak má.

14. materiály určené pro vedení ozónu

Pro dávkování ozónu se nedoporučuje používat hadičky a spojky určené pro vzduchování. Ozón dokáže s těmito materiály reagovat a ty velmi rychle měknou. Je tedy  potřeba zvolit speciální silikonové hadičky a fitinky pro ozón určené.

Závěrem

Použití UV sterilizátorů a ozonizátorů má v mořské akvaristice rozhodně své místo, a ještě dlouho mít bude. Je však důležité si uvědomit, že mohou mít i své limity a nevýhody a patří spíše do kategorie „pro pokročilejší akvaristy“ a v žádném případě zde neplatí, že UV lampa a ozón jsou nutnou součástí filtrace každé nádrže. Já osobně jsem spíše zastáncem hesla v jednoduchosti je síla. Je až příliš mnoho případů akvaristů, kteří se snažili využít všech možností, které nám moderní technologie nabízejí – avšak bez porozumění a bez souvislostí. Bohužel tito často skončili s nefunkčními nádržemi a problémy, které byly způsobeny snahou vyřešit zase jiné problémy. Přeji vám tedy ať se vám takové starosti vyhýbají a ať vaše nádrže prosperují.

Příště bude poslední díl tohoto seriálu o filtraci v mořské akvaristice, kde si vše shrneme a přehledně si porovnáme jednotlivé filtrační metody s ohledem na jejich využití a funkce.

Přeji krásné, prosolené dny a pokud máte chuť, mrkněte se na video níže, ze kterého jsem bral inspiraci pro pasáž o ozónu.

© Used with permission of www.bulkreefsupply.com