Jak už tomu tak bývá, na tuto otázku neexistuje jednoduchá odpověď. V tomto článku se pokusím popsat výhody a nevýhody jednotlivých možností a vy se budete muset rozhodnout, která bude pro vás tou pravou. Také si povíme, jak vypočítat množství potřebného písku na dno nádrže. Tak jdeme na to.

Vůbec žádné dno?

Ano, i to je možné. Záměrně tuto možnost zmiňuji hned v úvodu. Mnoho akvaristů se rozhodne nechat dno akvária čisté, bez jakéhokoliv podkladu a mají k tomu docela dobré důvody. Asi nejčastěji se dno bez dna používá u akvárií, kde je nutnost velmi silného proudění vody. Také u nádrží pro fragy korálů, kde je dobré mít možnost úklidu „do čista“. Na druhou stranu si přiznejme, že akvárium se skleněným dnem nevypadá úplně přirozeně a představu šnorchlování na Great Barrier reef nám trochu kazí. Ač jsem tedy spíše zastáncem použití písečného dna, chtěl jsem tuto možnost uvést, protože někdy může mít čisté dno své opodstatnění.

Nejdříve tedy, k čemu vlastně písek v akváriu slouží a co může ovlivnit vaše rozhodnutí.

Živná půda pro biologickou filtraci

Stejně jako kameny použité na stavbu útesu se i zvolený písek po osídlení bakteriemi stane součástí biologické filtrace, která pomůže při rozkladu odpadu dopadajícího na dno nádrže. Pokud se rozhodnete pro opravdu vysokou vrstvu písku, můžete využít procesu denitrifikace v anaerobním prostředí. Metoda se nazývá DSB – Deep Sand Bed a využívá právě velké vrstvy písku, kde za nepřítomnosti kyslíku bakterie přeměňují dusičnany na plynný dusík, ale o tom někdy příště.

Spižírna a místo k úkrytu

Písek na dně moře slouží jako místo pro úkryt velkého množství tvorů. Např. šneci, krabi, krevety nebo i ryby, jako některé druhy kněžíků, se do písku zahrabávají a u dna se cítí v bezpečí. Jiné druhy, jako např. hlaváči, proséváním písku získávají potravu. Při výběru je tedy důležité brát v úvahu i plánované druhy živočichů.

možnosti výběru

Živý nebo mrtvý písek?

Jednou z hlavních výhod použití písku na dně akvária je, že umožňuje ubytování a život spoustě užitečných tvorů a bakterií, které nám pomáhají vytvořit co nejpřirozenější a nejstabilnější prostředí. Pokud použijete živý písek – tedy písek, který svým způsobem zpracování umožňuje zachovat si zárodky života, které v něm byly v moři, výrazně vám to urychlí záběh akvária a usnadní nastavení biologické rovnováhy.

Je tedy vždy lepší použít živý písek? Nedá se to tak říci. Podobně jako s kameny, živý písek je podstatně dražší než ten suchý. Pokud chcete ušetřit, podobného efektu docílíte i pokud použijete suchý aragonitový písek a naočkujete jej menší částí písku z již zaběhnutého akvária, ale celý proces bude trvat delší dobu. 

Proud v akváriu versus pískoviště

Proud v akváriu a velikost zrnek písku jsou dvě věci, které spolu velmi souvisejí. Pokud víte, že budete mít v akváriu velký proud vytvářený proudovými čerpadly – typicky při čistě SPS reefovém akváriu – potom se nedoporučuje používat velmi jemný písek. Důvod je zřejmý – písečná bouře vám nijak nepřidá na dojmu z nově založené nádrže a korálnatci z ní také nebudou mít radost.

Podobně je potřeba myslet na to, že nemít mrtvá místa a zajistit dobré proudění nade dnem nádrže je naprosto žádoucí. Je tedy potřeba najít zdravý kompromis.

Osobně mám v akváriu dva druhy písku – velmi jemný v přední části a korálovou drť o frakci cca 3-5mm vzadu (nechme nyní stranou, proč k tomu došlo). V nádrži o objemu 160l mám dvě proudová čerpadla s celkovým výkonem cca 5000 l/h, a pokud nenastavím čerpadlo tak, že „fouká“ přímo na dno, tak se mi jemný písek jen lehce převaluje, ale nezpůsobuje žádné problémy. Nicméně umím si představit, že pokud bych zvýšil výkon čerpadel, nebo je nasměroval směrem ke dnu, tak by mi jemný písek dělal neplechu.

Ale není to tak, že čím větší frakci písku zvolíte, tím je to lepší. Pokud zvolíte příliš hrubé dno, tak tím znemožníte některým živočichům jejich přirozené chování – nebudou se moci zahrabat, nebudou moci nasát písek tak, aby z něj dostali potravu apod. Také při velmi hrubém substrátu bude do mezer mezi zrnky písku zapadávat detrit, což rozhodně není žádoucí.

Skladba živočichů v nádrži

Druhy živočichů, které plánujete mít v akváriu, mohou také zásadně ovlivnit váš výběr. Pokud např. budete mít ryby, které sbírají potravu z povrchu dna, bude lepší použít spíše jemný písek, kam nebudou sousta zapadat a ryby se neporaní o hrubou korálovou drť. Podobně pro ryby které písek prosévají nebo pro šneky je lepší jemnější písek, který je neporaní.

Jak moc času jste ochotni věnovat údržbě?

V případě hrubé korálové drtě bude nutné častěji a důkladněji písek odkalovat, protože odpad a zbytky jídla budou zapadat do mezer mezi zrnky a není mnoho živočichů, kteří by vám s úklidem pomohli. V případě jemnějšího písku nezapadne odpad tak hluboko a máte možnost využít živých pomocníků, kteří dno vyčistí za vás.

Vzhled až na prvním místě

Písky pro mořská akvária je možné koupit v různých barvách a hrubostech, a ať už zvolíte jakoukoliv variantu nebo nebudete mít substrát žádný, bude to mít zásadní dopad na celkový vzhled nádrže. Doporučuji tedy obejít si nějaké akvaristy, případně se podívat na fotografie nádrží s různými druhy dna. Vyměňovat písek v akváriu dodatečně není rozhodně snadné, proto je dobré si vše řádně rozmyslet.

Kolik písku potřebuji

Pro stanovení množství písku potřebujeme znát plochu dna nádrže a požadovanou výšku podloží. Naneštěstí většina balení substrátů uvádí jejich množství v kg, což nám opravdu moc nepomůže. Existuje ale pomůcka, která se dá v tomto případě použít, ale musíme si odskočit k západním sousedům pro míry v librách a galonech. Stačí zjistit objem naší nádrže v galonech a toto číslo odpovídá přibližně množství písku v librách potřebnému na 1 palec výšky dna – tedy cca 2,5cm.

Když tedy máme nádrž o objemu 200l a převedeme množství na galony, vyjde nám cca 53 gal.

Pro podloží o výšce 2,5cm tedy budeme potřebovat přibližně 53 liber písku… a zde už je to jednoduché, protože drtivá většina nabízených písků má na obalu hmotnost uvedenou v kg i librách. No a pokud nemá, stačí potřebné množství v librách vydělit číslem 2.2.

V našem případě bychom tedy pro 200l akvárium a požadovanou výšku dna 2.5 cm potřebovali 24,5 Kg písku.

Výpočet by vypadal takto:

  • 200l = 53 gal
  • na akvárium 53 gal potřebuji 53 liber písku
  • 53 liber = 24,5 kg písku

Jak vysoké dno zvolit?

Pro drtivou většinu nádrží se doporučuje výška mezi 1 až 5 cm. Mělká vrstva písku zůstává okysličená a je dobré ji cca jednou za měsíc odkalit, aby se detrit dostal ze spodních vrstev substrátu a nezahníval.

Pokud využijete hluboké vrstvy písku (metoda DSB), potom ve dně nebude žádný kyslík, což umožní denitrifikaci. V tom případě budete potřebovat dno vysoké minimálně 10 až 15 cm. Tento způsob ovšem naopak vyžaduje nezasahovat do dna vůbec, protože by se mohly uvolnit toxické látky do nádrže. Obecně se tedy nedoporučuje mít vrstvu písku nad 5 cm (pokud nechcete vytvořit DSB), protože by v takové hloubce dna mohl vznikat sirovodík a při odkalování, nebo jiné manipulaci se substrátem, by se mohl do nádrže uvolnit.

Závěrem

Doufám, že jsem vám alespoň trochu pomohl při výběru toho správného dna pro domácí moře. Jeho finální výběr již záleží na vás, ať už to bude písek bílý, růžový, černý, hrubý nebo super jemný, měl by v první řadě dělat parádu ve vašem skleněném království a vyhovovat živočichům, které jste se rozhodli chovat. Přeji hodně úspěchů a budu se těšit u dalších článků.