Jednoho letního večera jsme si doma řekli, že bychom se mohli vypravit nabrat slanovodní inspiraci do Vídně do vyhlášeného Haus de meeres. Počasí nám přálo, volno jsme měli také a tak jsme si koupili jízdenky na vlak a ráno vyrazili.

Nebudu popisovat všechny podrobnosti z cesty, která uběhla velmi rychle a hned skočím do popisu výstavy…. dobře, tak ještě ne… musím se ještě zmínit o pěší cestě od nádraží ve Vídni k budově kde víděňské moře sídlí… je to procházka na asi 20minut bočními uličkami Vídně, které nás nijak nenadchly ani nezklamaly. Při příchodu k již zmíněné budově jsme byli trochu překvapení – jedná se o starou, betonovou, dělostřeleckou věž z období 2. světové války, která vypadá jak kdyby se z ní ještě stále střílelo. Tento dojem umocnila rekonstrukce okolních chodníků, ale nedali jsem na první dojem a po vystání si asi 10 minutové fronty na vstupenky jsme vkročili plni očekávání do prvního patra budovy.

Budova má celkem 10 pater + terasu ze které je výhled na Vídeň. Nebudu popisovat jednotlivá patra, ale spíše se zaměřím na svoje pocity a dojmy, které jsme si z Haus de meeres odnášel a na exponáty, které mě něčím obzvláště zaujaly.

Opravdu jen moře?

U Haus des meeres se nejedná v pravém slova smyslu o dům moře, jak by název mohl napovídat, protože během výstavy máte možnost vidět nejen mořská akvária a živočichy, ale také sladkovodní nádrže, tropické plazy a projdete 3 patrovým amazonským pralesem, kde kolem vás létají ptáci a poskakují opice. Nicméně musím uznat, že v celé budově je vody až až a jako sladkovodní a mořský akvarista v jedné osobě jsem si přišel na své.

Žraločí čelisti a jiná havěť

Hned v prním patře máte možnost projít se tunelem, který má umožnit vhled pod hladinu Středozemního moře, kde plavou hejna ryb. O kousek dále jsou vypreparované žraločí čelisti – do největší z nich by se krásně vešla hlava průměrního dospěláka – vyzkoušeno na vlastní dceři. Mezi preparáty je také pilka Pilouna mnohozubého – zajímavé ji takto vidět v životní velikosti.

Kdybych měl vyjmenovat nemořské druhy, které mě něčím zaujaly, určitě musím zmínit obrovskou Anakondu (fakt obrovskou), dále krásně barevné ptáky v Amazonském pralese a ze sladkovodních druhů určitě nádrž s rybkami Gara Rufa – kam všichni návštěvníci máčí ruce a chichotají se při jemném oďobávání kůže a dlouhou dobu jsem strávil pozorováním Hladinovky čtyřoké. Jejich rejdění po hladině je opravdu zábavné a vážně jsem uvažoval o založení vlasntní nádrže s těmito rybami. Jinak se dá vidět mnoho dalších nemořských druhů, ale ty už jsem jako aktivní navštěvovatel zoologických zahrad měl možnost vidět už dříve.

Tímto se tedy dostávám k tomu co nás všechny zajímá a sice k mořskému světu. 

 Mořské ryby a jiné potvůrky

Nepočítal jsem množství akvárií, ale během výstavy jich bylo docela hodně. Z útesových ryb byly k vidění všechny běžné druhy na které jsme v akvaristice zvyklí. Počínaje Sapínky, Bodloky, Klipkami, Bradáči, Králičky, Hranobřichy až po velké Kanice, Perutýny a samozřejmě různé druhy Klaunů.

Z méně rozšířených druhů potom musím zmínit akvária s mořskými koníky a jehlami. Rozhodně mě zauly rybky žijící v písku. Vypadají jako malí úhoříci, kteří dohromady vytváření lesík vystrčených hlaviček a kývajících se ve stejném rytmu – ano hádáte správně, zapomněl jsem si najít jejich název, tak příkládám fotku a snad mi někdo pomůže :-).

Dalšími živočichy, které stojí za to vidět jsou různé hvězdice, obrovští krabi, chobotnice a v neposlední řadě nádherné akvárium s medůzami u kterého jsem vydržel stát opravdu dlouho.

Součástí výstavy je i několik obrovských nádrží z nichž ta největší se žraloky, obřími kanici, čtverzubci a karetou má 300 000l a je přes několik pater budovy. V nejhornějším patře je velké akvárium ve kterém plavou asi metroví kladivouni. Opravdu je na co se dívat. 

A co korály?

Výstava obsahuje více akvárií s korálovými útesy. Většinou jsou i plné ryb žijích nas útesech a rozhodně zajímavě řešené. Trochu zklamáním ale bylo převážující množství měkkých korálů, hub a sasanek. Z tvrdých korálů byli docela zastoupeny Montipory, Euphyllie sem tam Caulastrea. Vyzdvihnout musím i akvárium s krásnými Tubastreami, ale tím výčet končí. Nechápejte mě, prosím, špatně. Osobně nijak nesnižuji měkké korály, mám je rád a v akváriu je mám také, nicméně asi bych očekával alespoň jednu nádrž zaměřenou na vybarvené větevníky apod. Ano vím, je to vyšší dívčí a finančně náročnějsí oblast, ale kde jinde než u profesionálů bych je měl hledat (když nepočítám potápění se v Rudém moři).

Co říci závěrem

Je to příjemný výlet pro celou rodinu a i jako akvarista jsem si přišel na své. Nejprve jsme výstavu prošli celou a poté jsem se vracel k exponátům, které mě nejvíce zaujali. V jendom z pater najdete i malou kavárnu, kde si můžete dát Vídeňskou kávu a zákusek a chvilku si tak odpočinout od věčného chození do a ze schodů.

Přes menší zklamání nad stavem korálnatců určitě mohu výstavu doporučit. Jaká je vaše zkušenost? Byli jste ve Vídni, nebo se chystáte? Napište mi dole do komentářů.