Po článku věnujícím se chemismu vody a problematice osvětlení, je na řadě 3 dílný seriál o proudění vody. Jedná se o další z pilířů chovu mořských živočichů. Nedá se říci, jaké je u nich pořadí důležitosti, protože pro zdárné fungování mořského akvária je správné vyladění všech tří naprosto nepostradatelné.

Proč je proudění vody v mořském akváriu tak důležité?

Zatímco ve sladkovodní akvaristice si vystačíme s proudem, který vytváří filtrace, v mořském akváriu s korálnatci nám to v 90 % stačit nebude. V tomto seriálu si tedy povíme, jaký proud je potřebný pro různé typy mořských akvárií a jaké máme možnosti v dosažení správného výsledku.

Úkolem vodních proudů v mořském ekosystému není jen “hýbat masou vody” a udělat radost surfařům, ale proudění vody je doslova důležité pro přežití živočichů a udržení stabilního prostředí. Zde je krátké představení základních úkolů, které proudění vody obstarává.

Výměna plynů

Proudění vody spolu s dostatečným pohybem hladiny jsou důležité pro výměnu plynů. Hromadění CO2 v nádrži má za následek snižování PH a KH, což je v mořském akváriu nežádoucí. Vysoké hodnoty CO2 také zabraňují korálům v kalcifikaci a brání jim tak v růstu. Díky dostatečnému proudění vody a čeření hladiny zajistíme, že CO2 uniká z nádrže a z okolního vzduchu se do nádrže dostává kyslík.

Detrit a mrtvá místa

Odpad vylučovaný vodními organismy, odumírající a rozkládající se tkáně a potrava jsou součástí vodního ekosystému a je nutno s nimi počítat. Zákoutí kamenů, rohy nádrže, sump, to vše jsou místa, kde může vzniknout nedostatečný pohyb vody a kde se usazuje detrit a kal, který se dále rozkládá a uvolňuje toxické látky. V mořském akváriu, kde se snažíme zajistit velmi nízké hodnoty dusičnanů a fosforečnanů je proto nutno vznik míst se slabým proudem (tzv. mrtvých míst) eliminovat a pomoci proudových čerpadel zajistit, aby byl detrit co nejrychleji dopraven do filtrace.

DBL – přirozená bariéra, která se může stát nebezpečnou

V přirozeném prostředí jsou korálové útesy neustále omývány vlnami a proudy, které odstraňují odpadní látky a přinášejí živiny. Vzhledem k tomu, že většina obyvatel útesu se sami od sebe nepohybují – neumějí plavat, jako např. ryby. – tak jsou, co se týká potravy, výměny plynů a odstranění odpadních látek plně závislí na pohybu vody kolem nich. Bez dostatečného proudění vody by celý ekosystém zkolaboval.

Všechny pevné povrchy, jako živé kameny, korálový písek, ale i korálnatci a živočichové mají okolo sebe slabou mezní vrstvu vody, která se nepohybuje (DBL – diffusive boundary layer). Tato vrstva je způsobena viskozitou vody a kyslík, CO2, odpadní látky i živiny musejí touto vrstvou projít – dovnitř i ven. Čím slabší je proudění vody kolem povrchu, tím silnější se tato vrstva stává a může tak způsobit problémy.

Důležité i pro ty nejmenší

I když my vnímáme mořský život převážně jako ryby, koráli a živočichy kvůli kterým si moře doma pořizujeme, většina života pod hladinou je lidským okem neviditelná. Biliony mikroorganismů tvrdě pracují na udržení funkčního ekosystému a čisté vody. Většina z těchto pracantů žije na povrchu a uvnitř kamenů a substrátu a jsou naprosto nezbytnými pro řízený rozklad odpadních látek a udržení stabilního prostředí. Abychom jim umožnili dělat jejich práci efektivně, musíme pomocí proudění vody zajistit, aby se mezní vrstva okolo živých kamenů a substrátu nestala příliš silnou a nebránila tak přísunu látek které potřebují a zároveň odstranění odpadu, který vylučují.

Látková výměna korálnatců

Jak jsem i zmínil i korálnatci jsou obklopeni mezní vrstvou. Je to jeden z hlavních důvodů proč SPS korálnatci potřebují velmi silné proudění vody. A podobně jako u živých kamenů, tak i korálnatci potřebují udržovat mezní vrstvu co nejtenčí. V opačném případě korálové polypy nemohou přijímat potravu, kyslík a zbavovat se odpadních látek. Ty se hromadí a mohou vést k infekcím, nebo postupnému odumírání.

Dalším negativním dopadem nedostatečného proudění vody je omezení schopnosti symbiotických řas provádět fotosyntézu a také omezení kalcifikačního procesu při stavbě korálových skeletů. To má za následek horší vybarvení a také pomalejší, či zastavený růst.

Pokud nazajistíme dostatečné proudění vody, mezní vrstva okolo korálů se stane příliš silnou a může dojít k úhynu.

Dostatečné proudění vody oslabí mezní vrstvu a korálnatci mohou “volně dýchat”.

Tak to pořádně osolíme?

Z toho, co bylo prozatím napsáno, by se mohlo zdát, že čím více proudu zajistíme, tím lépe. Ale asi tušíte, že tomu tak není. Udělat z akvária pračku či odstředivku vám sice zaručí, že nikdy nebudete mít „příliš slabé proudění vody“, ale chovaní živočichové vám rozhodně nepoděkují.

Cílem dnešního dílu bylo tedy ukázat, že zabývat se problematikou proudění vody v mořském akváriu je naprostou nezbytností. Příště si povíme něco o vhodných typech proudění vody a jeho síle ve vztahu k živočichům, které plánujeme v akváriu chovat.

Jestli nechcete přijít o další články, staňte se fanoušky naší stránky na Facebooku, nebo se přihlašte k odběru newsletteru. Uvítám i jakékoliv věcné komentáře.