Test záběhu mořského akvária

Když jsem kdysi začínal svoji dobrodružnou cestu za vysněným kouskem moře v obýváku, snažil jsem se nejprve zjistit co nejvíce informací, které by mě zavedli k cíli bez karambolů. Zakládání mořského akvária v té době bylo opředeno mnoha mýty, zahaleno rouškou alchymie a ti, kteří by se mohli se svými zkušenostmi podělit byli doslova na slovo skoupí.

Od té doby již uplynulo celkem dost RO/DI vody a situace s dostupností informací se mírně zlepšila. I já mám za sebou nějaké zkušenosti s rozjížděním moře, dovolím si tedy přispět svojí troškou do mlýna a pomoci začátečníkům s tímto sice nelehkým, ale rozhodně ne super složitým úkolem.

Čeho jsem chtěl dosáhnout a proč?

Metody založení mořského akvária jsou v zásadě tři:

1. se živými kameny
2. se suchými kameny
3. dále mix těchto dvou – v různém poměru

Vždy mě zajímalo, jaký je mezi nimi rozdíl. Osobně jsem zakládal nádrže všemi třemi metodami, ale nikdy jsem si neudělal nějaké srovnání, které by mi poskytlo data k posouzení, kdy se nitrifikace rozběhne nejrychleji a jak záběh probíhá. Díky laskavé zápůjčce malých 10 l nádrží jsem se dostal k možnosti metody porovnat, a tak vznikl tento článek. V něm bych chtěl popsat průběh pokusu a jeho vyhodnocení. V dalším článku se potom pokusím popsat metodu záběhu, která se mi osvědčila a kterou mohu doporučit. Ale to bychom předbíhali.

Jak test probíhal?

Test rozběhnutí nitrifikace probíhal následovně:

Celkem jsem měl k dispozici čtyři 10 litrové nádrže, ke každé malý filtřík, který měl za úkol „honit vodu“ a následně 2 trubková RGB LED osvětlení na pozdější svícení.

Abych byl přesný, tak nejprve jsem založil 3 nádrže, ale následně (třetí den testu) jsem přidal ještě čtvrtou nádrž se živým kamenem. Ten mi byl pro potřebu testu darován firmou MOIA (nezjištně 😊), za což ještě jednou moc děkuji. Důvodem, proč to zde píši je, že jsem v průběhu měření a nyní i vyhodnocení musel vždy myslet na to, že nádrž č.4 je o celé 2 dny mladší. Vy už na to myslet nemusíte, protože jsem to zohlednil ve výsledcích, takže vždy odpovídají reálnému stáří akvária.

Pojďme si představit jednotlivé nádrže.

Pro přehlednost jsem je očísloval od 1-4.

• nádrž č. 1: očištěný suchý kámen, bakterie Mikrobe Lift – Special Blend
• nádrž č. 2: očištěný suchý kámen, bakterie Dr. Tim – One and Only
• nádrž č. 3: suché kameny oživené v sumpu po dobu více než 1 měsíce, bakterie Dr. Tim – One and Only
• nádrž č. 4: importovaný živý kámen, bakterie Dr. Tim – One and Only

Co mají nádrže společného:

• 6l vody se salinitou 1,023 (záměrně jsem zvolil nižší salinitu, protože záběh bude probíhat rychleji. Nitrifikační bakterie nemusejí vynaložit tolik energie na růst jako při vyšší salinitě.)
• Teplota okolo 25 °C. Byla by lepší vyšší teplota – opět je to výhodou pro množení se bakterií, ale musel bych řešit topení.
• Čerpadlo pro zajištění proudění vody o výkonu 300l/hod
• Živý písek – vrstva cca 1,5cm
• Kameny mají okolo 800g váhy
• První den jsem do každé nádrže dal kousek mražené krevety, kterou jsem nechal 24hodin
• V první fázi nebudu vůbec svítit
• Bakterie budu dávkovat podle instrukcí výrobce.

Čím jsem testoval?

Pro testování vody jsem použil testy Salifert, které pro dané parametry dostačují. Budu testovat NH4, NO2 a NO3. Pro měření NH4 jsem v začátku testu použil také super levný test od Aquar a byl jsem zvědavý, jak zvládne srovnání se Salifertem. Musím říci, že obstál naprosto skvěle, ve dnech, kdy jsem použil oba testy byly výsledky téměř totožné. Takže za mě ho mohu klidně doporučit.

Průběh testu

Po založení nádrží jsem do každé dal cca polovinu mražené krevety, kterou jsem nechal 24hodin v akva a následně odstranil. Začal jsem také s předepsaným množstvím startovacích bakterií. Světlo jsem vůbec nezapínal, jen na focení 😊. Jinak jsem nádrže nechal žít si svým životem a jen jsem testoval vodu. Nejprve jsem začal s testováním NH4 a to již od druhého dne. Následně jsem začal testovat i NO2 a NO3.

Dovolím si malou odbočku a zmíním se, že za celou dobu jsem NO2 naměřil jen jednou  a to pouze u jedné nádrže. Z toho důvodu jsem měření NO2 neuvedl v infografice. Upřímně jsem tušil, že tomu tak bude, ale chtěl jsem si to ověřit. Pokud tedy budete kupovat testy – NO2 nekupujte, jsou to vyhozené peníze. Pro kontrolu záběhu bohatě stačí NH4 a NO3.

Pokud jde o hodnoty měření, vůbec jsem neřešil kolik přesně NH4 nebo NO3 v nádrži je. Kolorimetrické testy jsou v tomto ohledu velmi orientační a na přesných číslech zde opravdu nezáleží. Spíše jde o to sledovat vývoj v čase a zda je NH4 detekovatelný, nebo není. Každý den jsem si testy fotil, abych je zpětně mohl zpracovat. Z těchto fotek jsem potom vytvořil obrázek níže. Ze schématu a grafů můžete krásně vidět vývoj hodnot dusíkatých látek u každé z nádrží.

Co jsem se dozvěděl

Z grafu můžete vidět jednoznačného vítěze. Jak se dalo předpokládat, tak nádrž založená se živým kamenem, tedy nádrž č. 4, byla přibližně o polovinu rychlejší, než všechny ostatní. Ostatně výhoda založení akvária s kvalitním živým kamenem se ukázala v průběhu celého pokusu. Akvárium nemělo ani náznak nějakého zákalu a později ani řas. Také korálům se dařilo mnohem lépe.

Na druhou stranu musím uznat, že mě překvapilo, jak rychle byla nitrifikace rozběhnutá u nádrží se suchými kameny. Nádrž č.1 byla hotová již 9. den pokusu. A nádrž č.2 hned o dva dny později. Jen zmíním, že za ukončení záběhu nitrifikace považuji den, kdy NH4 bylo neměřitelné a ani žádný z následujících dnů se již neobjevilo. Všechny nádrže jsem měřil na NH4 až do 15. dne od založení.

Dalším překvapením pro mě bylo, že oživené kameny (byly v sumpu mého hlavního akvária více než měsíc) v nádrži č. 3 neměly vůbec žádný vliv na záběh. Naopak trval dokonce o jeden den déle, než u nádrže č. 1. Pro dostatečné osídlení kamenů nitrifikačními bakteriemi je tedy potřeba delší doba a tyto kameny se ani náhodou nevyrovnaly živému kameni z importu.

Co použité startovací bakterie, byl v nich rozdíl?

Upřímně nevím, jak mám použité bakterie rozsoudit. Co vím jistě je, že oba produkty fungují a akvária prošla záběhem za relativně krátkou dobu.

Ale něco jsem přeci pozoroval. Když se podíváte na výsledky v grafu, tak u prvních dvou nádrží založených se suchými kameny je vidět rozdíl v podobě vyšších hodnot NH4 a NO3. Druhá nádrž, u které jsem použil bakterie od Dr. Tima opravdu po celou dobu vykazovala vyšší hodnoty dusíkatých látek. Dokonce jsem u ní naměřil jednou i NO2, které jsem po celou dobu pokusu nikde jinde nedetekoval. Také při pozorování vykazovala nádrž č.2 více zakalenou vodu a větší množství „pěny na hladině“. Neumím odhadnout, zda tomu bylo z důvodu použitých bakterií, nebo jsem dal větší kousek krevety, nebo třeba v kamenech byly nějaké organické zbytky. V každém případě záběh zde trval déle a je tedy možné, že bakterie od Mikrobe Lift – Special Blend si se zátěží poradily lépe.

Z testu velmi zřetelně vyplynulo, že založení nádrže s živým kamenem a pískem je sázka na jistotu. Na druhou stranu, rozběh nitrifikace se suchými kameny (za použití živého písku) sice trvá o něco déle, ale rozdíl není propastný. Otázkou zde zůstává, jak by se nádrž založená se suchými kameny chovala dále. V porovnání s nádrží založenou výhradně se živým kamenem se dá očekávat razantnější nástup řas a také delší doba na vybudování stability nádrže.

Jak to bylo dál

Bohužel jsem neměl možnost v pokusu pokračovat dostatečně dlouhou dobu, ale sledoval jsem vývoj další dva měsíce a dokumentoval, jak si akvária vedou. Po 14 dnech pokusu jsem začal nad akvárii svítit, přidal do každého jednu rybku a šněka a pozoroval, jak rychlý bude nástup řas a jaký bude mezi akvárky rozdíl. Následný vývoj už nebudu zahrnovat do toho článku, protože se již netýká záběhu nitrifikace. Pokud vás to zajímá, můžete se k nám přidat na patreonu, kde tato pozorování rozebírám podrobněji, včetně videodokumentace. Něco najdete i na mém youtube kanále, kam plánuji dávat i další videa, takže si nezapomeňte dát odběr.

V současné době je již pokus ukončen, ale pokračuje volnou formou v podobě jedné 25l nádrže, do které jsem dal obsah tří ze čtyř testovacích akvárií. Nové nano akvárko prosperuje, neměl jsem žádný problém s řasami ani sinicemi. Jediné, co se objevilo, tak byly diatomy na původně suchých kamenech, ale v tak minimálním množství, že to ani nestojí za řeč. V tuto chvíli – 5 měsíců po započetí pokusu – jsou v nano akvárku nenároční koráli, 3 veselé Gold Molly (aklimatizované na mořskou vodu), spousta nově narozených šneků a na zkoušku jedna Montipora hirsuta, které pomalu roste a daří se jí. Jednou za čas vyměním trochu vody a akvárko funguje tak nějak samo, bez techniky (kromě malého filtru s vatou), bez sorbentů apod.

Závěrem

Jsem opravdu velmi rád, že se mi povedlo test zrealizovat a hodně jsem se na něm naučil. Závěrem bych chtěl říci, že pokud uvažujete o zakládání mořského akvária, tak v tom nehledejte raketovou vědu… na druhou stranu je však nutné dodržet určité postupy a neuspěchat to. Na tom, jak proběhne záběh nádrže budete stavět celé další roky. Pokud něco uspěcháte nyní, můžete se v budoucnu potýkat s problémy.

V příštím článku bych vám rád ukázal metodu založení mořského akvária, která se mi osvědčila. Již dopředu hlásím, že ji nepovažuji za jedinou správnou a všespasitelnou. Použil jsem ji však již několikrát, včetně tohoto testu a vím, že mi funguje. Rád se tedy s vámi podělím. Mějte krásný, prosolený den!