Ahoj mořáci, v seriálu o zakládání akvária se pomalu dostáváme od teorie k praxi. V dnešním díle si něco řekneme o základních kamenech mořské akvaristiky – doslova … o kamenech. Když se rozhodnete postavit si doma moře, budete řešit otázku, jaké kameny a jaký písek použít.

Funkce kamenů a písku

Kameny a potažmo písek mají v nádrži čtyři důležité funkce.

  1. Estetickou
  2. Filtrační
  3. Jako plocha pro korálnatce
  4. Jako skrýš pro živočichy

Funkce estetická je jasná – prostě se nám útes musí líbit. Mořské útesy jsou v přírodě porostlé vápennou řasou, která má fialovou barvu, někdy až do červena. Kromě toho najdeme na útesech mnoho odstínů, zelené a hnědé barvy, podle druhů řas, které na útesech rostou. Rozhodně však převažuje vápenná řasa. Také struktura korálových kamenů je z estetického hlediska důležitá a dokresluje jedinečnost toho, jak bude akvárium vypadat.

Zatímco estetika je důležitá pro naše oko, pro akvárium jako takové je mnohem důležitější funkce filtrační. Pokud jste už četli nějaké články o filtraci v mořském akváriu, nebo poslouchali druhý díl tohoto videoseriálu, tak víte, že největší část nitrifikace a potažmo i denitrifikace probíhá na a v útesu a na a v písku. Proto je třeba důležitý výběr správného materiálu pro útes a také množství kamenů, které bude mít dostatečnou plochu pro osídlení bakteriemi.

Pokud plánujete akvárium s korálnatci, tak je dobré přemýšlet dobře při stavbě útesu, aby vám poskytoval dostatek ploch pro nalepení korálů. A zároveň, což je čtvrtá funkce útesu, je potřeba myslet i na pohybující se živočichy, kteří všichni potřebují svoje teritoria a skrýše.

Dalším parametrem, který vám v záběhu může pomoci je teplota vody. Až bude akvárium osázené koráli a budou v něm ryby, tak je důležité udržovat teplotu v rozmezí cca 24 – 26°C. Teplota 27 – 28°C je již považována za hraniční a neměla by být po delší dobu, protože ovlivňuje množství kyslíku ve vodě a také ji nemusejí rozchodit náročnější koráli. Nicméně pro záběh akvária můžete teplotu dočasně na 27 – 28°C klidně zvednout. V teplejší vodě se bakterie budou rychleji množit.

Z čeho vybírat

Výběr materiálů vhodných pro stavbu útesu je docela velký, ale je nutné dodržet pár zásad. Za prvé, nikdy nepoužívejte kameny, které najdete v přírodě. A to ani třeba v chorvatsku a dalších destinacích. Přírodní kameny, které jsou vhodné pro reefové akvárium musejí být čistě z uhličitanu vápenatého – podobně jako schránky korálnatců. Jakékoliv jiné, které by obsahovaly třeba křemičitany jsou nevhodné a zaděláte si na velké problémy.

Dalším parametrem, kromě jejich složení, je také jejich pórovitost. Jak moc je kámen pórovitý nám napoví jeho hmotnost. Čím lehčí v poměru k rozměru kámen je, tím lépe. Hodně pórovité kameny mají násobně větší plochu pro osídlení potřebnými bakteriemi, což je přesně to, co potřebujeme.

Rozdělení kamenů

Hlavní rozdělení kamenů pro mořská akvária je na suché a živé. A dnes čím dál více také na přírodního původu a uměle vyráběné, např. z keramiky.

Je na vás, jestli pro založení akvária použijete výhradně suché kameny, nebo mix suchých a živých, nebo pouze živé. Každá z metod – pokud jde o použití kamenů při založení akvária má svoji výhodu a nevýhodu. Zjednodušeně by se to dalo shrnout takto?

Výhody:

Suché kameny – levnější, bez nežádoucích řas a škůdců

Živé kameny – podstatně snažší záběh akvária, vypadají dobře od prvního dne

Nevýhody:

Suché kameny – náročnější záběh, bílý útes nevypadá tak hezky a trvá, než zaroste korálovou řasou. Do té doby se na něm daří i jiným řasám.

Živé kameny – vyšší cena, možní nevítaní hosté

V posledních letech se na trhu více a více prosazuje další skupina, nebo typ kamenů, které se snaží spojit výhody a eliminovat nevýhody suchých a živých kamenů.

U nás se dá sehnat zejména Real reef rock. Kdy jde o uměle vytvořený kámen, ale nejedná se o keramiku. Vzhledově vypadá stejně jako živé kameny, ale zároveň jeho výroba probíhá v chráněném prostředí, takže v něm nejsou možní škůdci. Cenově se tyto kameny pohybují někde uprostřed ceny živých a suchých kamenů.

Další velkou výhodou kamenů, které jsou vytvářeny uměle – ať už se jedná třeba o real reef rock, nebo třeba keramické skály, je to, že se netěží z přírody a napomáhají tedy ochraně korálových útesů. Což si rozhodně zaslouží pozornost a za mě palec nahoru při rozhodování.

Snad jsem vám tedy udělal trochu jasno v tom, z jakých kamenů máte možnost vybírat. Pokud vás zajímá, jaký je rozdíl mezi záběhem s živými a suchými kameny, můžete si pročíst můj článek, kde jsem testoval čtyři akvária s různými kameny.

Pokud byste chtěli ode mě nějaké doporučení, tak za mě je v současné době asi nejvýhodnější variantou – cena vs výkon založit akvárium s kameny real reef rock. Osobně mám trochu pochybnosti o množství živých bakterií, které s kameny dostanete. Hlavním důvodem je import z USA, kdy kameny jsou sice zabaleny v papíru, ale často díky skladování skoro vyschnou. Nicméně i tak některé bakterie přežít mohou a v kombinaci se vzhledem a ochranou přírody mi to přijde jako nejlepší volba. Kromě toho nitrifikační bakterie můžete dodat jiným způsobem. Čímž se dostáváme k substrátu.

Písek do mořského akvária

Pokud jde o písek, tak i zde máte možnost zvolit suchý a živý. Pro mě je to zde jednoduchá volba a rozhodně bych vždy doporučil použít živý písek. Cenově není o tolik dražší a rozhodně udělá svoji práci v urychlení záběhu akvária.

Takže tato část o písku bude docela krátká, rozhodně použijte živý písek. Jeho hrubost si zvolte podle velikosti nádrže, nebo také podle toho, co se vám líbí. Důležité je vzít v úvahu, že zatímco v akváriu s měkkými korály je proud spíše mírný, tak u SPS akvária je mnohem silnější. Takže jestli plánujete super jemný písek, musíte počítat s tím, že nebude možné umístit proudová čerpadla v první polovině nádrže.

Kolik kamenů a písku

Množství písku si vypočítejte tak, aby jeho vrstva byla 2 max 3 cm. Vysoká vrstva substrátu zavání průšvihem, protože se mohou začít dělat místa bez přístupu vzduchu, kde začne probíhat denitrifikace. To se může zdát jako dobrá věc a ano je… ale v kontrolovaném prostředí. Pokud totiž dojde k porušení této vrstvy, uvolní se do vody velké množství amoniaku, který vám může otrávit obyvatele. Takže pokud cíleně nechcete vysokou vrstvu právě kvůli denitrifikaci, zůstaňte u max 3cm, které vám na parádu rozhodně stačí.

U množství kamenů existuje také obecné pravidlo. Takový zažitý průměr je 1kg kamenů na 10l objemu nádrže. Nicméně v současné době už využíváme mnohem výkonnější techniku jako např. skimmery, mechanické filtry apod. takže potřeba velkého množství kamenů se již snižuje. Také je samozřejmě rozdíl mezi váhou živého kamene a suchého kamene. Tento poměr 10% objemu akvária byl počítaný spíše na živé kameny. Takže pokud neplánujete mít opravdu mohutný útes a spíše byste rádi postavili vzdušný útes s průplavy a negativním prostorem, tak počítejte přibližně 0,75kg / 10l objemu nádrže. Rozhodně se vždy vyplatí mít o něco více kamenů, než nakonec použijete, protože vám to pomůže vybrat tu správnou kombinaci pro layout útesu.

Závěr a bonusové video

Tím se dostáváme na závěr tohoto dílu. Řekli jsme si něco o materiálech, které můžete použít na stavbu útesu a jaký písek je nejlepší na dno. Popsali jsme si výhody a nevýhody jednotlivých typů. Také už víte, kolik kamenů a písku si přibližně pořídit.

Pro ty z Vás, kdo mě sledujete na patreonu, jsem připravil ještě bonusové video, kde vám dám rady a typy, které se mi osvědčili pro stavbu útesu. Také se tam dozvíte, čím útes lepit, jak přemýšlet při navrhování jeho kompozice a další praktické věci. Takže můžete přejít na patreon.com/morskyzivot a mrknout se.

No a vám ostatním přeji krásné dny, nezapomeňte si dát odběr tohoto kanálu, pomůžete mi tím šířit tento obsah dále. Ale hlavně o nepřijdete o další video. V příštím díle si řekneme něco o solích pro mořská akvária, jakou si vybrat a jak připravit mořskou vodu pro záběh nové nádrže. Tak se těšte a mějte se slaně.