Vytvořit prostředí podobné tomu v tropickém oceánu není lehký úkol – i když v současné době mnohem snažší než tomu bývalo v počátcích mořské akvaristiky. V dnešním díle Základů chemie pro mořské akvaristy se podíváme na ty nejdůležitější parametry vody mezi které patří Alkalita, Salinita, teplota a také pH.

pH

Základní popis: 

Jedná se o základní parametr vody, na němž se podílí velké množství prvků a sloučenin. Ukazuje míru kyselosti, nebo zásaditosti vody, která prostupuje do buněk živých organismů prostřednictvím osmózy. Změna pH vody ovlivňuje i pH krve živočichů. Větší výkyvy pH jsou tedy pro ně nebezpečné a je potřeba zajistit stabilní prostředí.

Doporučená hodnota: 7,8 – 8,6

Čím testovat: osobně nedoporučuji žádný z kapkových testů, vždy jsem měl problém vyčíst barevnou hodnotu. Mnohem lepší je koupit digitální pH tester. Kdo chce ušetřit a nevadí mu pár týdnů čekat, není problém ho sehnat za ¼ ceny na eBay.

Vysoké hodnoty

V mořském akváriu zápasíme spíše s tím, abychom dosáhli dostatečně vysokých hodnot pH, nicméně pokud jsou hodnoty příliš vysoké, může to být pro živočichy nebezpečné.

Náprava

  • Krátkodobě se dá pH snížit přidáním kyseliny (např. ocet) nebo Co2, ale jeho stálost se odvíjí od pufrační schopnosti vody, která je dána její alkalitou. V případě příliš vysokého pH je tedy potřeba se zaměřit na správné a stálé hodnoty KH.

Nízké hodnoty:

Mohou narušit biochemické reakce a bránit kalcifikaci.

Náprava

  • Ke zvýšení pH je možné využít uhličitan sodný Na2CO3 (pozor na dávkování, na internetu jsou různé kalkulačky). Je možné jej vytvořit přepečením jedlé sody v troubě při teplotě 150 – 180°C.
  • Někdy může pomoci větší proudění vody u hladiny, kdy z vody uniká více CO2, které pH snižuje.
  • Podobně jako při vysokých hodnotách je nejlepším řešením zaměřit se na ustálení správné hodnoty alkality, která nám zaručí stálost pH.

alkalita

Základní popis: 

Jedná se o kyselinovou neutralizační kapacitu a určuje nám míru stability pH vody. Jinak se jí také říká pufrační kapacita vody. Čím nižší je alkalita, tím menší schopnost neutralizace kyselin voda má a tím se stává pH nestabilním. Kromě toho je také alkalita mírou hydrogenuhličitanů, který korálnatci využívají při stavbě vápenné kostry. Obecně se má za to, že koráli vstřebávají hydrogenuhličitan, ten převedou na uhličitan, který využívají ke stavbě koster z uhličitanu vápenatého.

Doporučená hodnota: 8 – 10 dKH

Čím testovat: používám Salifert test a měřím cca 2x do měsíce – v případě pohybu hodnot častěji.

Vysoké hodnoty

Obvykle jsou způsobené vysokým množstvím uhličitanů a hydrogenuhličitanů, což může vést ke spalování špiček korálů, nekróze tkání a nadměrnému srážení uhličitanu vápenatého.

Náprava

  • Výměnou části vody – za předpokladu, že voda má nižší alkalitu
  • Podobně jako u vápníku a magnesia, uhličitany a hydrogenuhličitany jsou neustále spotřebovávány a tím dojde časem ke snížení alkality

Nízké hodnoty

V mořském akváriu jsou do vody neustále dodávány kyseliny ve formě výměšků apod. Nízké hodnoty množství uhličitanů a hydrogenuhličitanů tak vedou k nedostatečné pufrační kaapcity vody a tím k náhlému snížení pH, což může být stresující nebo dokonce smrtící pro vodní organismy.

Náprava

  • Dávkování uhličitanů a hydrogenuhličitanů jako součást některé z metod dávkování prvků. Případně se dá využít jedlé sody – NaHCO3.
  • Dávkováním vápenné vody

Salinita

Základní popis: 

Salinita neboli slanost je podílem všech pevných látek rozpuštěných ve vodě. Její hodnota je v každém moři jiná, nicméně v tropických oblastech moří, kde najdeme korálové útesy, jsou hodnoty soli (spolu s dalšími látkami) cca 35 g/l, což odpovídá hustotě 1.025 g/ml.

Doporučená hodnota: 34 – 36 ppt () nebo 1.024-1.026 g/ml

Čím testovat: dá se měřit hustoměrem nebo refraktometrem. Osobně mám obojí a hustoměr se mi válí v šuplíku. Refraktometr se dá také objednat levně na eBay a funguje bezvadně.

Vysoké hodnoty

Vysoké hodnoty salinity mohou být pro mořské organismy fatální.

Náprava

  • Naředění vodou která má nižší salinitu, případně RO/DI vodou.
  • Prevence je v tomto případě důležitá, nejčastěji se využívá automatické doplňování odparu

Nízké hodnoty

Mohou vést k selhání ledvin u ryb. Podobně i pro některé korálnatce mohou být nízké hladiny smrtelné. Na druhou stranu v určitých případech se voda s nízkou salinitou využívá při léčbě parazitických onemocnění.

Náprava

  • Doplnění mořské soli v rámci výměny části vody za vodu s vyšší salinitou

Teplota

Základní popis: 

Teplota je obzvláště důležitá pro korálnatce, ale obecně organismy z tropických moří špatně snáší větší výkyvy teplot. Zvláště kritické jsou pak teploty nad 30°C.

Doporučená hodnota: 24 – 27°C

Čím testovat: klasicky teploměrem v akváriu, nebo mám měření teploty jako součást pH metru.

Vysoké hodnoty

Vysoké teploty snižují obsah rozpuštěného kyslíku ve vodě, což vede k bělení korálů a u ryb k problémům s dýcháním. Následky déle trvajících vysokých hodnot mohou být fatální.

Náprava

  • Ochlazení vody ať už pomocí výměny vody, větráky nasměrovanými na hladinu (dokáže úspěšně ochladit akvárium o několik stupňů), případně u větších nádrží se při problémech s udržením teploty vyplatí investovat do automatického chlazení

Nízké hodnoty

Při nízkých teplotách se zpomaluje metabolismus organismů.

Náprava

  • Topítko s termostatem je levné a úplně dostatečné řešení.

Tímto dílem bych ukončil sérii Základů chemie pro mořské akvaristy. Myslím si, že s těmito vědomostmi si většina akvaristů vystačí a pomohou jim v případě nutnosti řešení problémů. V některém dalším článku bych se rád věnoval také mikroprvkům a více do hloubky rozšířil některé z již uvedených parametrů… hlavně pak způsoby pro udržení jejich stabilních hodnot.