Pokud čtete můj blog pravidelně, tak jste jistě viděli článek, který popisuje průběh záběhu mořského akvária za použití různých podmínek. V tomto testu jsem srovnával průběh a rychlost nastartování nitrifikace při použití živých, oživených a suchých kamenů. Dnešní volné pokračování se nebude týkat použité metody záběhu, ale pokusím se s vámi podělit o postup, který pro zakládání mořských akvárií používám a který bude platný ať již použijete suché, nebo živé kameny.
Jako dům na skále
Myslím, že není nutné zdůrazňovat, že na založení akvária stojí celý jeho následný vývoj. A i když se nejedná o nijak složitý úkon, na který byste museli studovat měsíce, tak by každý začátečník měl vědět, jak záběh probíhá a co jej ovlivňuje. I když mnou předkládaný postup nepovažuji za ten jediný správný, tak jej považuji za vyzkoušený a mohu jej s klidným svědomím doporučit.
Pro vymezení pojmů jen zmíním, že záběhem mořského akvária myslím rozběhnutí nitrifikačních procesů – tedy biologické filtrace. Následný vývoj bych nazval spíše zráním nádrže.
5 kroků směrem k úspěchu
Záběh jsem rozdělil do pěti kroků. Schválně zde nebudu psát jaké kameny a písek použít pro založení, protože to si každý zvolí podle toho, co mu vyhovuje. Jak se ukázalo v tomto testu, nejjistější je založení akvária na živých kamenech a živém písku, ale ani tato metoda nemá pouze kladné stránky. Někdo se například nemusí přenést přes to, že si do nádrže může přinést živočichy o které nestojí a v tom případě pro něj bude lepší metoda se suchými kameny. A je to v pořádku. Jen počítejte s tím, že záběh potrvá delší dobu, a i fáze zrání nádrže s sebou může přinést výzvy v podobě zápasu s řasami nebo sinicí. V každém případě, ať si zvolíte suché, nebo živé kameny, akvárium vždy projde stejnými fázemi záběhu – tak jak jsem je popsal níže. Jen jednotlivé fáze budou různě intenzivní a budou trvat jinou dobu.
1. krok – Založení akvária
Po tom, co si namyslíte jak má nádrž vypadat a sestavíte a slepíte si svůj vysněný útes, přichází čas na napuštění vody. Pro záběh je lepší zvolit nižší salinitu a to cca 1,022 – 1,023. Ve vodě s nižší hustotou budou mít nitrifikační bakterie lepší podmínky pro množení. Pokud máte možnost, zvyšte také teplotu vody na nějakých 27-28°C, což opět zrychlí množení bakterií. Do napuštěné nádrže přidejte mraženou krevetu (dle velikosti nádrže). Ta se rozloží a bude zrojem amoniaku. Krevetu vyndejte za cca 24 hodin. Je možné použít i mražené krmivo, ale s krevetou se lépe manipuluje a je možné ji následně odstranit. Ideální je ji dát do nějakého košíčku, který poté vyndáte i se smradlavou krevetou.
Pokud zakládáte nádrž se suchými kameny, je potřeba použít startovací bakterie. Zde se potom řiďte doporučením výrobce. Bakterie můžete použít i v případě živých kamenů, ale není to nutnost.
2. krok – Zjistíme, zda je přítomný Amoniak
Další dny začněte měřit NH4. Plně dostačuje test Salifert, nebo levnější AQUAR. Jeho koncentrace by měla postupně narůstat. Pokud budou hodnoty během příštích několika dnů klesat, můžete nádrž lehce přikrmit. Pravděpodobně jste do nádrže nedodali dostatek amoniaku. K tomu účelu poslouží buď mražené artemie, nebo můžete použít i sušené krmivo pro ryby. Případně samozřejmě znovu kousek krevety. Zároveň se přesouváme do další fáze, kdy začínáme měřit dusičnany.
3. krok – testujeme NO3
Zde musím zmínit, že někdo doporučuje testovat i NO2. Dle mých zkušeností se stává jen výjimečně, že NO2 naměříte a za mě jsou to vyhozené peníze za test, který už nikdy potom nepoužijete. Z toho důvodu NO2 neměřím a přecházím rovnou na NO3 se současným měřením NH4. Zde stačí když budete vědět, že NH4 klesá a NO3 narůstá. Jakmile několik dní po sobě nenaměříme žádné hodnoty NH4, ale NO3 je přítomné, můžeme se přesunout do další fáze. Pro měření NO3 opět dostačuje Salifert.
4. krok – neměřitelné NH4
V tuto chvíli doporučuji vyměnit cca 1/3 vody a současně srovnat salinitu na požadovanou hodnotu. Většinou to bude 1,025 – 1,026. Zároveň začněte pozvolna nad nádrží svítit. Osobně začínám s 5 hodinami denně s tím, že když vše pokračuje, jak má, tak každý týden přidávám další hodinu – až do výsledných 12 hodin. Ze začátku používám téměř výhradně modré spektrum a intenzitu staženou na minimum. Postupně intenzitu navyšuji a přidávám i další spektrum. Počítejte s tím, že pokud zakládáte nádrž na suchých kamenech, tak budete muset přidávat osvětlení velmi pomalu a to i když bude záběh dokončen. S nárůstem řasy se počítá, ale pokud by se rozbujela moc, tak je vhodné s přidáváním světla posečkat, případně jej i trochu stáhnout.
5. krok – Hurá, už to žije
Současně s neměřitelným NH4 a po výměně vody můžete začít pozvolna přidávat živočichy. Začal bych s prvními rybkami a čistící četou, která se skládá ze šneků, krabů poustevníčků apod. S krevetkami a hvězdicemi ještě počkejte. Pomalu můžete také přidávat nenáročné koráli.
Hlavním heslem této fáze je: DRŽTE SE ZPÁTKY! Opravdu ještě není čas naběhnout do obchodu a zahltit nádrž rybami a jinými živočichy. Nastartovaná nitrifikace je mocná čarodějka, ale prozatím je ještě nestabilní a velmi rychle se může stát, že jí přílišnou biologickou zátěží přetížíte a nebude zvládat nový nápor. Výsledkem bude nárůst NH4, nárůst řas a sinic a pokud to opravdu přeženěte, může dojít až k otravě citlivějších živočichů. Proto opravdu pomalu. Lepší je pozvolna akvárium zatěžovat po dobu jednoho roku, než něco uspěchat a za dva měsíce ho vylít do záchodu. Akvaristika je koníček, který vyžaduje trpělivost a pokud ji nemáte, kupte si raději křečka.
Níže jsem vytvořil infografiku, kde jsem shrnul všechny výše popsané fáze založení nádrže.
A co se bude dít teď?
Jakmile se dostanete do bodu, kdy nitrifikace funguje, tak začíná dlouhá cesta za vysněným akváriem. V dalších týdnech a měsících můžete čekat příchod hnědých a zelených řas. Pokud nebudou okupovat celou nádrž, tak s nimi v zásadě není potřeba nic dělat. Jakmile nádrž dozraje, poradí si s nimi sama.
Pokud jste uspěchali některou z předchozích fází, tak se můžete dočkat většího boje s řasami, případně mohou přijít i sinice a DINO. V tom případě si dvojnásob rozmyslete, jak s nimi budete bojovat. Nejdůležitější je nedělat rychlé změny, nestřídat metody boje jako na běžícím páse a nedávkovat zázračné vodičky. Nejlepší cesta, jak se s těmito nechtěnými hosty vypořádat je stabilizovat nádrž (což vezme čas) a přizvat si na pomoc přirozené protivníky. Mohou to být ryby, šneci a jiní členové čistící čety.
Bude nutné si také vypracovat návyk pravidelné údržby. Každé akvárium je jiné a vyžaduje jinou péči. I když se můžete dočíst, že se má měnit voda každé dva týdny, nemusí to pro vaše akvárium být to pravé. Je důležité se s novým akváriem sžít, naslouchat jeho potřebám a rozumět jim. Abyste věděli, co se v nádrži děje, budete potřebovat dále sledovat minimálně hodnoty NO3 a KH. Podle nich potom přizpůsobíte pravidelnou výměnu vody. Jak budete dále pokračovat v porozumění, tak možná dojdete do bodu, kdy budete řešit dávkování makro a mikro prvků. Může vám vyhovovat jiné řešení redukce živin apod. To se již však nevejde do tohoto článku. Na blogu najdete spoustu dalších textů, které se tomuto věnují a mám v plánu toto téma ještě rozšířit.
Závěr
A to je pro dnešek vše. Doufám, že vám článek pomůže a že založení mořského akvária už pro vás nebude záhadou. V zásadě se opravdu jedná o několik jednoduchých kroků, které však vyžadují pečlivost a trpělivost – a tu hlavně. Jsou to však vlastnosti, bez kterých se na cestě za vysněným akváriem neobejdete.
V mořské akvaristice platí, že buď budete trpěliví, nebo se to (velmi drahou cestou) naučíte. Přeji vám, ať se vše vydaří a máte z mořského akvária jen radost!
