Dnešní článek bude trochu jiný. Jedná se spíše o vypsání se z určité frustrace nad stavem mořských akvaristik v naší české kotlině. Pokud tedy máte náladu na vážnější téma, čtěte směle dál.

Jednoho dne jsem se vypravil na návštěvu nejmenovaného obchodníka, který se pyšní největší nabídkou korálnatců v našich končinách. Musím uznat, že nabídka je i přes zavřené hranice kvůli Koronaviru velká a opravdu je z čeho vybírat. To jen tak na úvod, abych začal něčím pozitivním.

A nyní se pojďme ponořit do problému – možná vadí pouze mě, ale možná také ne. Uvidíme…

Cena sem, cena tam, co já s nimi udělám

Zatímco mořská akvaristika se ráda vidí jako bohatší sestra akvaristiky sladkovodní… což mohla být pravda před nějakými roky, kdy na mořské akvárium opravdu dosahovali pouze ti nejmajetnější, tak v roce 2020 jsem si při procházení velmi oblíbenou mořskou akvaristikou připadal jako na vietnamském tržišti. Pokusím se vám tedy popsat můj čas v obchodě strávený:

Dobrý den… prohlížím nádrže. Těším se na úžasné úlovky a už si představuji, jak se budou vyjímat na útesu.

Můžu se zeptat, prosím? Ptám se okolo procházejícího prodavače … ano, hned jsem tam… 5 minut uběhlo jako voda a prodejce už cupitá…

       Kolik stojí tento korál?

                Který … tento?

      Ne tamten o kousek za ním

                Aha ten? … Ten je 1800Kč – prodejce kvapem odchází

Po 10 minutách čekání (ne v obchodě není narváno)

      Můžu ještě, prosím? Kolik za tamtu Acroporu?

             Tady tu? Ne, tu vlevo od ní … 2500 Kč – prodejce opět někam spěchá. Začínám mít pocit, že mi nic ani prodat nechce.

Zkusím to tedy znovu – kolem prochází jiný prodejce:

Mohu se, prosím, zeptat na cenu? Odpověď mě odzbrojí: Musíte počkat na šéfa, ten ví ceny korálů.

Aha, dobře… dalších 5 minut kroužím kolem

                A… šéf, honem, než mi uteče…  

Za kolik, prosím, máte tyhle Montipory? Ukazuji na prostor asi 50×50 cm, kde je několik desítek fragů…

         To záleží… jakou myslíte?

No máte v tom nějakou logiku? Máte je nějak seřazené? – naivní pokus zjistit, jestli si mohu nějak ceny odvodit sám…

No jasně – odpovídá šéf… který myslíte konkrétně?

Abych to neprotahoval… na další dotazy a pronásledování šéfa jsem již neměl náladu a z obchodu jsem odešel. Rád bych upozornil, že cílem článku není označit jednoho prodejce, protože naneštěstí situace je stejná i u dalších obchodníků Čech a Moravy a v podstatě se jedná o standard.

Jen pro vyvolené?

Vše nasvědčuje tomu, že ceny korálů a ryb jsou nejskrývanějším tajemstvím mořské akvaristiky. Aby vám bylo odhaleno, musíte si projít zkouškou dospělosti a obtěžovat s každým kouskem prodejce, kterého – světe div se – nebaví odpovídat.

A říkám si, proč vlastně? Je opravdu takový problém přidělat ke korálům malé cedulky s cenami, označit je nějakou značkou a napsat vysvětlivky? Napsat ceny na sklo nádrže, nebo – podobně jako to mají u našich sousedů – udělat sekce, kde budou korálnatci podle cen? Nemám pocit, že by se koráli prodávali v podobném množství jako rohlíky, že by se obsah prodejní nádrže vyměnil několikrát za den, a není tedy v silách obchodníka ceny uvést. To ani nemluvím o tom, že se nebavíme o korunových položkách.

Když znovu použiji srovnání s chudou sestrou, sladkovodní akvaristikou, tak si nepamatuji obchod, kde by i neonky za 10Kč nebyly označeny viditelnou cenou, často i latinským názvem a zkratkami o podmínkách k chovu.

Proč? Kdo ví…

Použiji zde frázi Járy Cimrmana – No nevím, školy nemám…, ale nebylo by jednodušší pro obě strany, kdyby obchodníci zboží cenami označili? Nemuseli by lítat jako zběsilí mezi zákazníky a zákazník by si klidně vybral to, co je mu milé a peněžence neublíží… a alespoň v mém případě by nakoupil rozhodně více, než když vůbec netuší a nechce se mu dotírat.

Nebo, že by to opravdu bylo jako na tržišti a prodejci ceny tvořili na místě? Doufám že ne a pokud ano, tak mi trochu chybí možnost smlouvání… dvětěpade… to je moc… pro tebe za tovku!

Mám na současný stav dvě teorie, ani jedna nemusí být správně, ale jsou moje, tak mi je nechte:

  1. Buď prodejce zajímají pouze zákazníci, kterým je úplně jedno, kolik za korál zaplatí. Nebo:
  2. Prozatím nemají takovou konkurenci, která by je donutila se zamyslet nad způsobem prodeje. Potom ať si ale nestěžují, že lidi radši nakupují u online prodejců, kde vidí fotku a cenu hned.

Ať již tak nebo tak, doufám, že se jednou dostaneme alespoň na úroveň obchodů u našich jižních, či západních sousedů, kde je uvádění cen samozřejmostí a já jako zákazník mám pocit, že je se mnou jednáno férově.

Snad jsem vás neunudil k smrti, slibuji, že takových článků nebude na blogu mnoho, ale tak nějak jsem se musel vypovídat a dát najevo, že něco – dle mého názoru – není v pořádku. A příště si dáme zase nějaké doplnění atlasu, co říkáte?

Montipora