Již vícekrát jsem si kladl otázku, zda by se nedal snížit poměr odpadní a čisté vody, který moje reverzní osmóza produkuje. Vzhledem k tomu, že bydlíme v paneláku a tedy zalévání zahrady odpadní vodou nepřichází v úvahu (i když několikrát se mi podařilo syna donutit, aby s kanystrem zašel zalít vyprahlé stromy před domem :-)). Trvalo mi to celkem dlouho, než jsem se odhodlal. Znát to, pořád je co řešit. Ale nakonec jsem se rozhodl upgradovat můj RO/DI systém a o výsledek bych se s vámi rád podělil.
Pokud nevíte co reverzní osmóza je a proč se používá, potom doporučuji článek Reverzní osmóza, kamarádka mořského akvaristy. A vy ostatní, čtěte dál…
Vzhledem k tomu, že k doplňování prvků používám Triton a vodu měním vcelku sporadicky, nemám spotřebu RO/DI obrovskou. Díky tomu mi plně dostačuje ta nejjednodušší verze RO s jednorázovými předfiltry a membránou 75GPD (zkratka pro 75 galonů za den).
Upgrade celého systému spočíval v tom, že jsem přidal druhou membránu. Teorie praví, že zapojením membrán za sebe – tedy do série získám větší množství čisté vody a tedy lepší poměr odpad/čistá voda, což je to o co mi šlo. Vše jsem změřil, spočítal a sepsal a výsledek pokusu můžete vidět níže.

Výkonnost systému s jednou membránou
Než se podíváme na hodnoty, ještě zmíním dvě veličiny, které jsou pro všechny srovnávané varianty společné. Je to teplota vstupní vody, která byla 11°C a tlak vody na membránu, který u nás ve druhém patře dosahuje 6,5 Pa. Tyto hodnoty dokáží ovlivnit výtěžnost RO/DI a platí, že vyšší tlak a vyšší teplota vstupní vody zvýší výkonnost membrány.
Měření TDS
vstupní voda | 245 |
odpadní voda | 354 |
za membránou | 27 |
za DI filtrem | 0 |
10 min test
odpadní voda | 5,043 l |
RO/DI voda | 1,700 l |
poměr odpad/čistá | 2,97 : 1 |
RO/DI za hodinu | 10,2 l/hod |
Výkonnost systému se dvěma membránami
V této fázi upgradu jsem přidal do série druhou membránu, nákres zapojení vidíte níže. Zjednodušeně jde o to, že odpad z první membrány pošlete do membrány druhé a výstup čisté vody z obou membrán potom spojíte do jednoho proudu, který jde do DI filtru.
Restriktor
Restriktor je taková malá věcička, která se umísťuje na odpadní hadičku a která omezuje průtok vody systémem, čímž reguluje tlak na membránu. Zmiňuji jej nyní z toho důvodu, že v této fázi jsem, na jistá doporučení, do systému dal restriktor o hodnotě 550 ml/min, což se později ukázalo jako chyba. Ale nyní již k naměřeným hodnotám s dvěma membránami a zmíněným restriktorem.
Měření TDS
vstupní voda | 245 |
odpadní voda | 321 |
za oběma membránami | 45 |
za 1. mebránou | 25 |
za 2. membránou | 118 |
za DI filtrem | 5 |
10 min test
odpadní voda | 4,763 l |
RO/DI voda | 2,130 l |
poměr | 2,24 : 1 |
RO/DI za hodinu | 12,8 l/hod |
Jak můžete vidět, zlepšil se poměr mezi odpadní a čistou vodu z 2,97 : 1 na 2,24 : 1. Což ovšem není úplně žádná hitparáda, když si vezmeme, že na každých 1 litr čisté vody 2,24 litrů vyhodím. Celý proces se také mírně zrychlil. S takto sestavenou osmózou bych natočil o 2,6 litrů za hodinu čisté vody více.
DI filtr nestíhá
Další poznatek se týká zátěže na DI filtr. Smíchaná voda, která prošla oběma mebránami má nyní TDS 45, což je skoro jednou tolik, než tomu bylo u původního systému s jednou membránou. To znamená, že nyní je větší zátěž na DI filtr, který nezvládl vodu pročistit a výsledná hodnota je TDS 5. Což mě nepotěšilo, takže jsem v úpravách pokračoval dále.
krok 3 . výměna restriktoru a přidání DI jednotky
Rozhodl jsem se tedy zaexperimentovat a vyměnil jsem restriktor za původní, který omezuje průtok na 420 ml/min. Protože jsem předpokládal, že zátěž na DI filtr zůstane i po výměně restriktoru podobná, tak jsem za DI filtr umístil ještě jeden – menší, abych si pojistil, že mi z osmózy poteče opravdová nula. Předpoklad byl správný a výsledky můžete vidět dole v tabulce.
Měření TDS
vstupní voda | 245 |
odpadní voda | 377 |
za oběma membránami | 47 |
za 1. DI filtrem | 8 |
za 2. DI filtrem | 0 |
10 min test
odpadní voda | 3,763 l |
RO/DI voda | 2,376 l |
poměr | 1,58 : 1 |
RO/DI za hodinu | 14,26 l/hod |
Z výsledků výše můžete vidět, že díky zmíněné úpravě se mi povedlo zvýšit výkon systému z poměru odpadní a čisté vody 2,97 : 1 na 1,58 : 1 a zvýšit rychlost osmózy z 10,2 l / hodinu na 14,26 l / hodinu. Určitě by se dalo laborovat dál a to např. úpravou tlaku a teploty vstupní vody, ale já jsem v tuto chvíli spokojený. Díky tomu, že je odpadní vody podstatně méně a filtrace je rychlejší, zavedl jsem doma systém, kdy odpadní vodu používáme na splachování WC, čímž jsem dosáhl toho, že – ač v bytě – žádná voda nevyteče jen tak do kanálu. Dvě jednotky DI filtru mi také zajistí, že jej nebudu muset tak často měnit a déle mi z osmózy poteče požadovaných 0 TDS.
Důležité je také nezapomínat na oplachový ventil, který znatelně prodlouží životnost membrány, obzvláště, pokud osmózu nepoužíváte každý den.
Závěr
Závěrem bych chtěl říci, že úpravy, které jsem popsal výše samozřejmě nemusejí fungovat pro každého. Pokud např. máte v řádu nízký tlak, museli byste na 2 membrány již řešit čerpadlo, což celou akci prodraží. A naopak, pokud nemáte takovou zátěž v podobě vstupní vody, potom např. nebudete potřebovat druhý DI filtr. Je to tedy individuální a je potřeba se přizpůsobit vaší situaci. Rychlost celého systému se také podpoří výkonnější membránou, např. membránou 150GPD.
V každém případě jsem však přesvědčen, že výše uvedený postup může někomu pomoci a úspora vody je rozhodně něco, čemu bychom se jako akvaristé měli věnovat. Přeci jen vodě vděčíme nejen za náš život a zdraví, ale ani naše milované moře by bez ní jaksi neexistovalo.
Reefu zdar a ať vám to šplouchá!