Filtrace v mořské akvaristice – 8. DÍL, přehled filtrace

Náš seriál je u konce a zbývá jen nějaké sumárum. Pokud jste jej přečetli celý, tak víte, že téma filtrace v mořském akváriu je opravdu rozsáhlé a nekladu si ambice, že bych jej tímto článkem vyčerpal. Cílem bylo udělat ucelený přehled toho základního a nejpoužívanějšího, aby se zájemce o mořskou akvaristiku mohl zorientovat a více porozuměl, k čemu jednotlivé části filtrace slouží.

Než se pustíme do závěrečného přehledu, rád bych zmínil jednu důležitou věc, která se týká přístupu k nastavení a úpravám filtračních metod. Nečastější veličiny, které se snažíme filtrací řešit, je množství dusíkatých látek a fosforečnanů. Jakkoliv jsem absolutním zastáncem tyto hodnoty testovat (nejčastěji NO3 a PO4), tak je zde jedna proměnná, která ovlivňuje následné použití filtračních metod. Touto proměnnou je stav akvária a zdraví korálnatců.

Jistě jste si v různých diskuzích všimli, že zatímco jednomu funguje akvárium na měřených hodnotách NO3 = 30 a PO4 = 0,1, tak druhému při těchto číslech všechny koráli umírají a tvoří se sinice. Na druhou stranu jiná nádrž může naprosto skvěle prosperovat při neměřitelných hodnotách a v další nádrži s NO3 a PO4 = 0 se rozbují DINO.

Důvodem je to, že pomocí testů měříme až koncový stav procesů, které v nádrži probíhají, ale neumíme změřit celkové množství živin a také podíl, který využijí koráli, řasy a bakterie.  Stejně tak, pokud máte v nádrži řasu, nebo sinice, tak nulové hodnoty NO3 neznamenají, že ve vodě nejsou žádné dusičnany. Ukazují pouze to, že je řasy nebo sinice zvládly spotřebovat.

Cílem této poznámky není vám ještě více zamotat hlavu, ale spíše upozornit na to, že kromě testování vody je nutné se naučit “číst” nádrž a být citlivý na změny ve vzhledu a chování korálů, které nám často napoví o jejich zdraví mnohem více. Pokud tedy naměříte nulové hodnoty PO4, ale SPS vám rostou, září barvami a nikde žádný problém,  nezasahujte do procesů a nechte akvárium být. Berte tyto hodnoty jako určité varování, že se můžete blížit k hranici, kde bude nutné přidat krmení, nebo ubrat na výkonu filtrace, ale nesnažte se napravovat něco, co si o nápravu neříká. Samozřejmě, pokud budete mít vysoké NO3 a koráli se vám začnou loupat, je potřeba zasáhnout. A nyní se již pustíme do závěrečného přehledu.

filtrační metody do kapsy 

Přemýšlel jsem, jak celý seriál ukončit, a nabízelo se udělat přehled filtračních metod ve vztahu k jejich funkci v celém systému. Pokusil jsem se tedy vytvořit přehlednou tabulku, kde jsem všechny zmíněné metody uvedl a propojil s řešením problému nebo prostě s její funkcí v systému. Tabulka by měla ukázat, jak se vzájemně filtrační techniky ovlivňují, a napovědět, jak řešit případné problémy v akváriu.

Při tvorbě tabulky jsem narazil na to, že konkrétní filtrační metoda může být primárně určena pro nějakou funkci, ale sekundárně se podílí i na další oblasti. Nepřišel jsem na rozumný způsob, jak tohle v tabulce zohlednit, dal jsem tedy puntík jak u primární, tak u sekundární funkce dané metody. Například proteinový odpěňovač se primárně podílí na odstranění organických částeček z vody – čímž – podobně jako jiná mechanická filtrace – odstraní potenciální zdroj rozkladu z vody, čímž se sekundárně podílí i na redukci NO3 a PO4. Podobně odpěňovač, jako takový, nebude mít žádný vliv na sinice a řasy, ale v kombinaci s ofukováním útesu, nebo použitím přípravku proti sinicím je dokáže efektivně z vody odstranit. Berte tedy, prosím, tabulku jako zjednodušený přehled metod a jejich použití.

Hlavně to nepřekombinovat

Vytvořit funkční a vyváženou filtraci v mořském akváriu jistě vyžaduje určité zkušenosti. Cítím však nutkání na závěr seriálu zmínit, že to nemusí být raketová věda, ani něco složitého, co se nedá zvládnout, nebo pochopit. Osobně se držím pravidla, že v jednoduchosti je síla a trpělivost je královna úspěchu. To nejhorší, co začínající akvarista může udělat, je střídat metody jak na běžícím páse a nenechat nádrž dostatečně vyzrát a „sednout si“. Rychlé a časté změny pak v delikátním biotopu napáchají vždy více škod než užitku. Zrání nádrže není otázkou týdnů a často ani pár měsíců. Počítejte s tím, že nově založené akvárium se (v závislosti na způsobu založení) dostane ze svých dětských nemocí v průběhu prvního roku. Opravdu tedy není kam spěchat.

Při plánování nádrže se tedy snažte držet na uzdě a filtraci nepřekombinujte. V začátku si akvárium většinou vystačí jen s proudovými čerpadly, postupně se dá přidat odpěňovač, případně řasový filtr či peletky. Pokud nádrž nezatížíte přerybněním, nebo přehnaným krmením, může být filtrace jako celek velmi jednoduchá a přitom funkční. Doplňky ve formě UV, ozónu a fluidních filtrů většinou nejsou pro mladou nádrž vůbec nutné a můžete nad nimi začít uvažovat až ve chvíli, kdy je k tomu důvod (např. dávkování uhlíku či řasový filtr, když již nezvládáte udržet živiny na uzdě).

Níže jsem sepsal možné sestavení filtrace, které se mně osobně osvědčilo. Berte sestavy pouze jako možnou cestu, ne tu jedinou správnou. Někdo jiný může mít filtraci sestavu a jinak a pokud mu funguje, je to v pořádku.

Samozřejmě je možné filtraci rozšířit o UV, nebo jiné metody jako DSB, ale sestavy výše jsem si osobně vyzkoušel a jsou jednoduché a zajišťují vše, co může začátečník potřebovat. Až si provoz akvária osaháte, můžete začít experimentovat a najít si tak svoji vlastní sestavu, která vám pomůže k dosažení vašich cílů. Pokud se chcete nechat inspirovat konkrétní technikou ke konkrétní velikosti akvária, můžete se podívat na článek Kolik stojí mořské akvárium?.

Na závěr již zbývá jen popřát vám mnoho úspěchů. Pokud budete trpěliví, nebudete dělat rychlé změny a časté experimenty, jistě se vám akvárium odmění nádherným pohledem na spokojené živočichy mořské říše.

Pokud vám web nějak pomáhá, můžete jeho provoz a rozvoj podpořit na patreonu, případně dát odběr na youtube, kde postupně přidávám krátká videa a plánuji rozjet seriál, kde budu postupně popisovat moji nádrž se vším všudy.

Ať vám to plave!