Možná jste poslední dobou zaznamenali reklamy na nově otevřené medúzárium v Praze. I já jsem je zaznamenal a tudíž jsem nemohl vynechat příležitost, která se mi naskytla, k jeho návštěvě. V tomto článku se dozvíte moje subjektivní postřehy a dojmy, které jsem pro jistotu napsal ihned po návratu.
Dříve než se pustíme do reportáže, pojďme se s těmito záhadnými tvory trochu seznámit. Jsme přece na webu o mořském životě.
Letem světem životem medúz
Najdeme je v mnoha barvách, tvarech i velikostech. Vyskytují se v každém oceánu světa, ať už se jedná o teplá tropická moře, nebo mrazivý oceán u světových pólů.
Patří ke kmeni žahavců, který zahrnuje více než 10 000 druhů. Jsou blízkými příbuznými sasanek, korálnatců, laločníků a také sladkovodních nezmarů. Nejmenší druhy jsou velcí jen několik milimetrů, zatímco ta největší – Talířovka obrovská – dorůstá až 2,3 m v průměru a její žahavá chapadla jsou dlouhá až 35 m.
Medúzy nemají kosti, nemají srdce, oči, uši, ani mozek. Nemají ani žábry a kyslík vstřebávají kůží. Některé se nechávají unášet proudem a některé používají k pohybu stahy svého klobouku a dokáží plavat rychlostí srovnatelnou s plavajícím člověkem. Jejich tělo se skládá přibližně z 98% z vody a některé jsou téměř úplně průhledné. Některé jsou citlivé na světlo, některé jsou biolumiscenční, tedy umějí sami světlo vyzařovat.
Medúzy jsou predátoři, ale nehoní svoji kořist. Vznáší se v proudu a čekají až se nějaká ryba, nebo zooplankton, nebo i jiná medúza, dotkne jejich žahavých chapadel. Ty obsahují nematocyty což jsou žahavé buňky, které po doteku vymrští do těla kořisti harpunovité vlákno a vstříknou dávku jedu. Vědci se snažili měřit rychlost s jakou je harpunovité vlákno do těla oběti vymrštěno. Pomocí speciální kamery celý proces natočili a zjistili, že jde o rychlost 600 ns. Jinými slovy za 600 miliardtin sekundy je kořist v místě dotyku prošpikovaná miliony miniaturních harpun, které do ní vstříknout dávku jedu. Harpuny v tu chvíli dosáhnout zrychlení 100 x vyšší, než náboj v ústí hlavně pušky (dokument Zázračná planeta – ČT 2008). Člověku může požahání některými druhy způsobit bolest či svědění. Zatímco jiné druhy dokáží člověka usmrtit během pár minut.
Podobně jako medúzy samotné i jejich životní cyklus je velmi zajímavý a netypický. Dospělé medúzy vypouštějí samčí a samičí buňky volně do vody. Po oplodnění vajíčka následuje larvální stádium zvané planula. Po několika dnech vznášení se ve vodě, se larva přichytí na pevný podklad a přemění se na polyp – další stadium vývoje. Polyp vypadá jako obrácená medúza a svými chapadly chytá okolo plující zooplankton. V další fázi vývoje se za pomoci procesu zvaného strobilace z polypu začnou postupně uvolňovat mladé medúzy. Z jednoho polypa se tak vyvine více jedinců medúz, které jsou naprosto identickými klony.
Stále je toho mnoho, co o medúzách nevíme. Ale i to, co již vědci zjistili stojí za obdiv a tedy i výpravu do hlavního města.
Medúzy v Praze na Pankráci
Je lednové sobotní ráno, nasedám do auta a vyrážím přes Prahu směr Pankrác. Umístění výstavy v obchodním centru má nespornou výhodu a tou je parkování – v Praze výhoda dvojnásobná.
Vím, že medúzárium otevírá v 9 hodin. Dám si tedy kávu a pomalu se šinu do 3 patra obchodního centra Arkády, kde výstava medúz sídlí. Jsem velmi zvědav, co tam uvidím. Již jsem navštívil veřejné výstavy mořských akvárií v Praze, Budapešti a ve Vídni. Pamatuji si, že ve Vídni mě tamní akvária s medúzami uchvátila. Očekávám tedy stejný pocit ohromení při pohledu na vznášející se záhadné tvory.
Výstava sídlí na střeše obchodního centra, cesta je velmi dobře značená. Co mě překvapí je, že musím projít po střeše – doslova po střeše – tedy vyjít ven do mrazivého rána, abych se do prostorů medúzária dostal. Žádný problém, jde jen asi o 100 m, ale nebyl jsem na to připraven, a tak jsem si bundu nechal v autě. Nevadí, alespoň se otužím. Za mnou slyším rodinku s menšími dětmi, jak si to kráčí stejným směrem, ale vstupenku si kupuji sám. Všude klid, nikde živáčka, jen zpovzdálí je slyšet hudba – zřejmě aby se medúzám dobře plavalo.
Po zakoupení vstupenky vstupuji do prostor výstavy a vidím první tvory na které jsem se těšil. Musím říct, že kulatý tvar akvária v sobě skrývá určité tajemno. Tvar nádrží je daný nároky medúz na proudění vody, která musí cirkulovat tak, aby se neustále vznášely. Tvar nádrže také předchází zachycení se medúzy někde v rohu, kde by mohla uhynout. Pěkně osvícená akvária – modrou až fialovou barvou jen podtrhují majestátní pohyb medúz.
Vstupní chodba s kruhovými akvárii.
Největší akvárium v hlavní místnosti výstavy doplňují audiovizuální efekty.
Výstava není rozlohou velká. Podle provozovatele obsahuje 38 akvárií – nepočítal jsem. Akvária jsou ve velikosti cca 0,5 až 2 m v průměru a téměř v každém z nich je jiný druh medúzy. Výstavě potom kraluje obrovské oválné akvárium s velkým počtem talířovek o průměru cca do 10 cm. Akvárium je umístěno v největší – prostřední – části výstavy, kde hraje hudba s vizuální projekcí… lákadlo pro děti a na efekt. Mě nic moc neřeklo, ale chápu, že rodiny s dětmi potřebují také své vyžití. Případnému milovníku diskoték možná připomene páteční večer.
Když zmiňuji děti, pro jejich rozptýlení slouží také menší skluzavka / tobogán vedoucí z horního patra výstavy. Zde jen upozorním – při pohybu v největší místnosti dejte pozor na z tobogánu padající a za světla stroboskopů jinak skotačící děti. Upřímně si myslím, že toto vyžití mělo být umístěno jinde. Hlasitá hudba, přítmí a blikající vizualizace moc bezpečnosti nepomáhají. Kromě toho děti běhají sem tam po jediném a úzkém schodišti, vedoucím do druhého patra.
Když jsme u horního patra. Dominantou je jednoznačně obrovské kulové – ano koule – akvárium. Prý největší, s aspirací zapsat se do Guinnessovy knihy rekordů. Věřím tomu, působí opravdu impozantně.
V horním patře nacházím 3 větší akvária s většími druhy medúz – krásně zbarvenými. A pár menších s menšími druhy. Podobně, jako ve spodní části i zde jsou informační tabulky s názvy a krátkým popisem. Vše v češtině a angličtině, jak se na moderní výstavu sluší a patří.
Ještě musím zmínit jedno akvárium – nacházející se přímo naproti tomu největšímu. Má asi 2 m v průměru a v úžasu a s otevřenou pusou jsem se kochal nad nádherou největších exemplářů výstavy – Chrysaora Plocamia – neboli Jihoamerické mořské kopřivy. Její jméno neslibuje žádnou romantiku při setkání na volném moři, ale její krása a majestátní pohyb jsou opravdu úchvatné.
Celou výstavu jsem si prošel celkem dvakrát. Při třetím pokusu, kdy jsem chtěl ještě udělat nějaká videa, jsem narazil na ucpanou chodbu za vstupem. Při ústupu jsem si všiml, že celkově hustota lidí narostla. Bylo asi 10:45 a pohyb výstavou se změnil na jednoproudou, pomalu postupující dálnici. Lidé trpělivě, nebo v případě rodin s dětmi, méně trpělivě, čekali než si šťastlivec před nimi natočí nebo vyfotí medúzu a postoupí k dalšími „okénku“. V tu chvíli mi také dosloužila baterka ve foťáku a tak jsem se dal na ústup. S krátkou zastávkou u mojí oblíbené kopřivy jsem vyšel skleněnými, samo otevíracími dvířky výstavy. Krátké nahlédnutí do místní kavárny – pěkná, ale já už kafe měl.
U východu jsem narazil na zdroj hustoty lidských návštěvníků. Fronta, kterou jsem míjel, vedla po celé střeše až ke dveřím do obchodního centra. Odhaduji to na pár stovek lidí. Reklama jim funguje, pomyslel jsem si a zároveň si oddechnul, že jsem si ráno přivstal a nenechal návštěvu na odpoledne – jak jsem původně plánoval. Asi bych záviděl medúzám volný pohyb v jejich akváriích.
Celkově se mi výstava líbila a rád se sem vrátím i s rodinou – mimo hlavní špičku. Veřejně prohlašuji, že jsem od provozovatele nedostal žádnou výhodu, ani vstupné zdarma. Když zmiňuji vstupné tak upřímně musím říci, že mi zpočátku přišlo docela vysoké. Nyní, po projití výstavy – a přes to, že není rozlohou velká – uznávám, že je opravdu co vidět. Akvária jsou čistá, udržovaná, medúzy vypadají zdravě a jako mořský akvarista si umím trochu představit jaké investice a úsilí muselo provozovatele stát všechna akvária vybudovat. Utracených 260 Kč za vstupenku pro dospěláka tedy považuji za adekvátní a beru ji jako podporu mořské akvaristiky v česku.
Záměrně zde nepopisuji všechny druhy, ani všechny zajímavosti, to by bylo jako říci konec detektivky před koncem. Jděte se sami podívat. Snad zmíním ještě jednu velmi zvláštní medúzu a to Kořenoústku sluneční, která se od všech ostatních liší tím, že se nevznáší ve vodě, ale její klobouk používá jako přísavku, kterou se přichytí na dno, nebo jiný pevný podklad, kde chytá zooplankton. Najdete ji ihned po vstupu vpravo.
Budu rád, když mi napíšete do komentářů, zda jste výstavu navštívili a jak jste si ji užili vy. Příští reportáž bude také z Prahy… možná již tušíte 😉.
Na úplný závěr se můžete podívat na krátké video těchto úžasných tvorů.
