Ahoj mořáci, v minulém díle jsme si nastavili filtraci a řekli jsme si něco o nezbytné technice. U nezbytného vybavení dnes zůstaneme a rád bych se podíval na důležité parametry vody a jaké testy si na jejich zjištění pořídit Ne nadarmo se říká, že mořská akvaristika není ani tak o chovu ryb a korálů jako o udržování vody a jejích parametrů.Hned v úvodu zmíním, že nemusíte vystudovat vysokou chemickou, abyste mohli mít prosperující mořské akvárium, na druhou stranu vám skoro každý akvarista, který má moře delší dobu potvrdí, že se do problematiky parametrů vody musel namočit více, než si myslel. Stačí, aby byl v nádrži, byť sebemenší problém a vždy budete odkazování na základní hodnoty vody.Abych byl upřímný, ne vždy vám předpisově naměřené hodnoty pomohou, ale i v tom je akvaristika krásná. Člověk se stále učí a postupem času zjišťuje, že příroda je mnohem mocnější a složitější, než jsme doufali a že často nám nezbývá nic jiného, než jen pozorovat a nechat vše na ní.Pojďme tedy na dnešní téma. Pro dnešní díl jsem vybral 10 parametrů vody, o kterých byste měli znát, že existují a ke každému si něco řekneme.Vzhledem k tomu, že tento seriál se věnuje zakládání mořského akvária, rozdělil jsem parametry do dvou skupin. V první si řekneme něco o hodnotách, které vás zajímají bezprostředně po založení akvária. Potom se povíme něco o těch dalších, které budete potřebovat později.
Parametry vody důležité pro záběh akvária
TDS – celkový obsah rozpuštěných pevných látek v osmotické vodě
O hodnotě TDS jsme si něco již v minulém díle. Týká se vody z reverzní osmózy a pro mořské akvárium je vaším cílem blížit se co nejvíce k nule. Pokud s mořem začínáte, je pravděpodobné, že budete kupovat i novou osmózu, která by spolu s De-Ionizačním filtrem měla mít na výstupu 0 TDS. Pro měření osmotické vody si můžete buď pořídit kontinuální TDS metr napojený přímo na osmózu, nebo ruční TDS metr.Salinita / hustota vody
Jakmile máte nachystanou vodu z osmózy, musíte z ní namíchat vodu mořskou. Koupíte si tedy mořskou sůl pro mořská akvária a namícháte vodu o vhodné salinitě. Tento parametr nám říká, jaké je množství rozpuštěných solí ve vodě.Salinita mořské vody v tropických oblastech se pohybuje okolo 3,5%, tedy na 1000ml vody je přibližně 35g solí. Měřit přímo salinitu není úplně snadné, používají se tedy dvě jiné metody, které nás ke správnému výsledku dovedou. Měří se buď hustota vody, nebo tzv. refrakce vlnění (lom vlnění).U první metody se používá hustoměr. Zde musím upozornit, že většina levných hustoměrů měří velmi nepřesně a dopátrat se reálného výsledku není úplně jednoduché. V každém případě hustota vody pro mořské akvárium by se měla pohybovat mezi 1,024 až 1,026.Druhá metoda měření je přesnější. Používá se na ni refraktometr, který je určený pro měření salinity a má tedy vhodnou stupnici. Většinou jsou zde dvě stupnice – hustota a salinita. U hustoty tedy potřebujete dosáhnout hodnoty 1,024 – 1,026 a u salinity je to 35ppm což odpovídá 35g / 1l vody.U refraktometru je nutno zmínit, že je potřeba jej pravidelně kalibrovat. Ideálně kalibračním roztokem, který si koupíte, nebo namícháte. Já používám kalibrační roztok a pro kontrolu ještě osmotickou vodu, která by měla ukázat hodnotu 0 ppm.Digitální doba nám přináší i další možnosti. Můžete si tedy koupit i digitální refraktometr, který by měl zajistit velmi dobré výsledky při měření.Když se nyní bavíme o zakládání akvária, tak nižší salinita nám může pomoci záběh trochu urychlit. Pokud si při zakládání nádrže namícháte vodu o nižší hustotě – většinou se používá cca 1,020 – podpoříte tak rozvinutí populace nitrifikačních bakterií, které se ve vodě o nižší salinitě množí rychleji. Po úspěšném záběhu potom, během několika výměn vody, pomalu salinitu dorovnáte na požadovanou úroveň.Teplota vody
Dalším parametrem, který vám v záběhu může pomoci je teplota vody. Až bude akvárium osázené koráli a budou v něm ryby, tak je důležité udržovat teplotu v rozmezí cca 24 – 26°C. Teplota 27 – 28°C je již považována za hraniční a neměla by být po delší dobu, protože ovlivňuje množství kyslíku ve vodě a také ji nemusejí rozchodit náročnější koráli. Nicméně pro záběh akvária můžete teplotu dočasně na 27 – 28°C klidně zvednout. V teplejší vodě se bakterie budou rychleji množit.Pokud jde o metody udržování teploty, tak pro ohřev samozřejmě slouží akvarijní topítka. Jak, ale asi tušíte mnohem větším problémem mohou být vysoké letní teploty. Zde můžete využít chlazení pomocí větráčků, nebo si u větších nádrží pořídit přímo chladič akvária. Pro podrobnější informace doporučuji článek MOŽNOSTI CHLAZENÍ AKVÁRIA A DIY CHLAZENÍ Z PC VĚTRÁČKŮ.Pokud jste si namíchali vodu a založili nádrž, tak se budete muset zaměřit na 3 základní hodnoty, které vám napoví, v jakém stavu se záběh akvária nachází a zda již můžete dát nějaké živočichy.Jedná se o hodnoty dusíkatých látek, které se označují: NH4 – amoniak, NO2 – dusitany a NO3 dusičnany. Pro prostudování problematiky záběhu, co to je, proč a jak na něj doporučuji článek ZALOŽENÍ MOŘSKÉHO AKVÁRIA V 5 KROCÍCH, seriál ZÁKLADY CHEMIE PRO MOŘSKÉ AKVARISTY, DÍL 2. – ŽIVINY a samozřejmě i článek FILTRACE V MOŘSKÉ AKVARISTICE – 3. DÍL, KOLOBĚH DUSÍKU. Jak vidíte bylo toho napsáno již hodně, takže si jen ve zkratce řekneme, čím měřit, jak a na co si dát pozor.NH4 – amoniak
Na měření NH4 dostačuje většina i levnějších testů. Osobně používám Salifert. Vaším cílem je čistá nula. Amoniak je toxický pro všechny živé organismy, což je i důvodem, proč se neztotožňuji s nasazením ryb ihned po založení akvária. Vystavit je vyšším hodnotách NH4 určitě není nic příjemného. Měření NH4 se tedy používá hlavně při záběhu nádrže, občasná kontrola je však vhodná. Obzvláště, pokud došlo k úhynu ryby, nebo jiné náhlé události, která by mohla vést ke hnilobným procesům v akváriu. Kontrolou množství amoniaku tak můžete zabránit katastrofě.NO2 – dusitany
Dusitany jsou sice méně toxické než NH4, nicméně, pokud je v akváriu naměříte, signalizuje to, že buď byla nabourána biologická filtrace, nebo nestíhá zpracovat biologickou zátěž, kterou na ni krmením a množstvím živočichů kladete. Opět stačí testy od Salifertu a opět by vaším cílem měla být čistá nula. I když u dusitanů přechodně nízké hodnoty nemusejí znamenat velký problém. Pokud bych měl zhodnotit, zda je nutné si test na NO2 kupovat, tak bych řekl, že to nutné není. Pro záběh nádrže vám většinou vystačí test na NH4 a jakmile máte delší dobu nula NH4 a NO3 narůstá, tak je vše v pořádku a měřit mezikrok v podobě NO2 není potřeba. Ale musel jsem jej zde zmínit pro úplnost.NO3 – dusičnany
Posledním z dusíkatých látek, jsou dusičnany. Ty se v akváriu hromadí jako produkt nitrifikačních bakterií a jejich odbourání se řeší výměnou vody nebo např. řasovými filtry. Dalším procesem, který pomáhá v odbourávání dusičnanů je denitrifikace, ale o tom si už přečtete ve zmíněných článcích.Hodnoty dusičnanů budete měřit už po zbytek vašeho akvaristického života. Je to totiž jeden ze dvou důležitých parametrů živin, které potřebujete znát. Ideální hodnoty v mořském akváriu se uvádějí někdo okolo 5 mg/l, ale jsou nádrže, které fungují na skoro neměřitelných hodnotách a oproti tomu jsou akvária, prosperující s NO3 okolo 30 mg/l. Prostě příroda je mocná a absolutní hodnoty nejsou to, o co tu běží. Důležité je postupně najít rovnováhu živin ve vaší nádrži a tu stabilizovat. Ještě to ode mě uslyšíte, ale pamatujte, že stabilita je důležitější než konkrétní naměřené hodnoty.Tím jsme se dostali ke druhé skupině parametrů vody. V této první byly hodnoty, které budete hlídat od prvního napuštění nádrže. Po proběhnutém záběhu už většinou opustíte měření NH4 a NO2 (až na případy o kterých jsme si řekli), ale TDS osmotické vody, salinitu, teplotu a NO3 budete měřit i nadále.Nyní nám tedy zbývají 4 další parametry o kterých je dobré vědět a které vám pomohou sledovat stav nádrže a případně včas zakročit.PO4 – fosforečnany
U povídání o NO3 jsem zmínil, že dusičnany jsou jedny ze dvou živin, které budete hlídat. Tím druhým parametrem živin jsou PO4 neboli fosforečnany. Fosforečnany jsou důležité jak pro zdravý růst korálnatců, tak i pro správnou biologickou filtraci.Je to živina, která by měla být spolu s NO3 ve vzájemné rovnováze. Uvádí se, že by poměr mezi NO3 a PO4 měl být ideálně 100:1 – tedy pokud se NO3 rovná 5 mg/l, tak PO4 by měly být 0,05 mg/l. Opět jsou to pouze doporučená čísla a realita bývá často velmi odlišná. Co je důležité vědět je, že PO4 a NO3 by neměly být dlouhodobě neměřitelné. Velmi nízké a zároveň i velmi vysoké hodnoty vedou k problémům s řasami, sinicemi apod.Pokud jde o testování PO4, není to zde tak snadné jako u dusičnanů. Levnější kapkové testy vám často udají jen orientační výsledek. Hlavní potíž je v metodě, kdy odlišit od sebe různé odstíny modré není snadné a dopátrat se tak přesnějšího výsledku se stává nereálným úkolem. Na druhou stranu, pokud v nádrži vše funguje, tak vám plně dostačuje vědět, že dokážete naměřit – nějakou hodnotu PO4. Jedná se o tak malé koncentrace, že často prostě jakákoliv světle modrá je v pořádku.V případě, že řešíte nějaké problémy a potřebujete přesnější výsledky, potom je asi nejjistější koupit Hanna checker na PO4 ve verzi ULR / Ultra Low Range.Další tři parametry se týkají chemického složení mořské vody a jsou důležité pro růst korálnatců. Pokud plánujete pouze měkké korály, potom se vás týká pouze první z nich. Pokud však plánujete i tvrdé korálnatce, kteří si stavějí pevné schránky, potom budete potřebovat i ty další.Alkalita – uhličitanová tvrdost / Kh
Jedná se o kyselinovou neutralizační kapacitu, která určuje míru stability pH vody. pH v mořské vodě by mělo být mezi 8.1 až 8.4 a alkalita je vlastně pufrační kapacita vody, která zajišťuje stabilitu pH. Čím je alkalita nižší, tím menší schopnost neutralizace kyselin voda má a tím se stává pH nestabilním.Kromě toho je alkalita – využívána korálnatci při stavbě vápenné kostry.Není potřeba rozumět těmto procesům do detailu, pro vás jako akvaristy je důležité vědět, že KH v mořském akvárium by mělo být v rozmezí 7-10 Kh. Jako ideální se uvádí hodnota 8-9, kde je prostor pro případný pokles. Alkalitu vaší vody bude nejvíce ovlivňovat použitá sůl a také spotřeba korálnatci.Alkalita je jeden z nejdůležitějších parametrů k měření a také se testuje nejčastěji. Cílem je zajistit co nejmenší fluktuaci hodnot Kh. Nezáleží úplně na tom, jestli máte Kh 7,5 nebo 9, ale důležitá je stabilita. Konstantní Kh je velmi důležitým ukazatelem stabilní nádrže. Naměřené hodnoty vám také napoví, zda koráli rostou = spotřebovávají uhličitany z vody. Pokud dochází ke stabilnímu poklesu Kh je potřeba jej dodávat buď výměnou vody se solí, která má vyšší hodnotu Kh, než vaše akvárium, nebo je čas na doplňování prvků. Tím se dostáváme ke dvěma posledním parametrům a tím je vápník Ca a Hořčík Mg.Ca – Vápník
Vápník je nezbytnou součástí koster SPS a LPS korálnatců. Pokud máte v nádrži rostoucí tvrdé korálnatce, odebírají z vody vápník a je tedy potřeba hlídat jeho množství a případně jej doplnit. Doporučené množství Ca v mořské vodě je 380 – 400 mg/l. Vyšší hodnoty než 400 mg/l většinou nevedou k problémům, jen se vám bude více usazovat vodní kámen na technice. Na testování stačí většinou Salifert test. Posledním dnešním prvkem je magnesium.Mg – Magnesium
Magnesium je třetím nejvíce zastoupeným iontem v mořské vodě. Spolu s Kh a Ca hraje velmi důležitou roli při stavbě schránek korálnatců a pomáhá také udržovat rovnováhu Kh a Ca ve vodě. Trojka Ca, Mg a Kh jsou základem pro dávkování prvků v mořské akvaristice.Pokud bych měl tyto tři parametry seřadit podle nutnosti testování, pak by magnesium bylo na posledním místě. Nicméně čas od času je vhodné množství magnesia zkontrolovat a případně jej doplnit.Závěr
Tímto jsme se tedy dostali na závěr dnešního dílu. Když bych měl vše stručně shrnout, tak jako začátečníci byste měli mít povědomí o těchto deseti parametrech vody:- TDS osmotické vody
- salinita nebo hustota mořské vody
- teplota vody
- množství živin NH4, NO2, NO3 a PO4
- alkalita vody
- množství vápníku a magnezia ve vodě.
